Jedno z učebnicových mouder praví, že všichni mnohobuněční živočichové potřebují k životu kyslík. Některým stačí zlomek jeho normální povrchové koncentrace. Další bez něj dokáží přežít dlouhou dobu. Některé odolná stádia živočichů mohou v bezkyslíkatém prostředí vyčkávat mnoho let. Drobní obyvatelé bezkyslíkatých usazenin a střevní parazité se s tímto životodárným plynem po většinu svého života vůbec nestřetnou. 

Krev není voda. O tom, že je tato životodárná tekutina kolující našimi cévami opravdu unikátní, se mohl přesvědčit každý, kdo ji někdy daroval nebo přijímal krevní transfuzi. Ze záhadné, pro život nezbytné substance se přičiněním lékařů a biologů v průběhu 20. století vyklubala viskózní směs vody, nezbytných živin a krevních buněk – červených i bílých krvinek a krevních destiček. 

Tyrannosaurus rex, dvounohý predátor z období křídy, je celebritou mezi dinosaury. Žádné jiné pravěké zvíře se nedočkalo tolika výtvarných zpracování, nezahrálo si v tolika filmech a nedosáhlo prakticky všeobecné známosti. Někoho možná dodnes děsí scény z Jurského parku, ve kterých obří dravec s tlamou plnou ostrých zubů pronásleduje hrdiny ujíždějící v džípu. Jako by mu dobrých šedesát kilometrů za hodinu nedělalo problém. Tvůrci zjevně usoudili, že tak velké zvíře přeci muselo být neobyčejně rychlé. Jak je to ale s rychlostí tyranosaurů doopravdy?