Vesmír
						
					
				
			
			
				
		
	Fantastické exoměsíce a kde je najít
					
					
						18. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						Julie Nováková
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Vědci z týmu Davida Kippinga nedávno předběžně oznámili objev možného exoměsíce v soustavě Kepler-1625 zhruba čtyři tisíce světelných let daleko. Jde zatím o nepotvrzenou detekci a více snad prozradí nová měření na podzim. Co o něm zatím víme - a kde a jak bychom měli pátrat po dalších možných měsících u planet jiných hvězd?
				
			
			
			
				
					
						
							Příroda
						
					
				
			
			
				
		
	Supertání ledovců jako strůjce evoluce
					
					
						18. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Ačkoliv na vznik života na Zemi došlo již před necelými čtyřmi miliardami let, po valnou většinu historie naší planety měl život pouze formu jednobuněčných mikrobů. Zlomem, vedoucím postupně až k věku suchozemských tvorů, dinosaurů i lidí, byla před přibližně 540 miliony let tzv. Kambrická exploze, kdy rapidně přibylo mnohobuněčných živočichů, které již můžeme označit za "zvířata". Nad důvody Kambrické exploze vědci spekulují dlouho, podle nové australské studie však její kořeny můžeme najít v tání ledovců. 
				
			
			
			
				
					
						
							Člověk
						
					
				
			
			
				
		
	Máme lék na zlomené srdce, hlásí vědci. Jenže je maličko kontroverzní
					
					
						17. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						red
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Nový přístup k léčbě potíží po rozchodu partnerů propagují v Kanadě. Dvojice psychiatrů využila své zkušenosti z práce s lidmi stiženými posttraumatickou stresovou poruchou v unikátní terapii pro pacienty, kteří se těžce vyrovnávají se zklamáním v lásce. Podle některých odborníků má však tato terapie svá úskalí. 
				
			
			
			
				
					
						
							Vesmír
						
					
				
			
			
				
		
	Vágní pravidla, která omezují hledání života ve vesmíru: Změní NASA svou politiku?
					
					
						16. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						Jan Toman
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Hledání mimozemského života je jednou z největších výzev, před kterými dnešní vědci stojí. Nekomplikuje ji pouze velká vzdálenost k Marsu a dalším tělesům Sluneční soustavy, odlišnost místních podmínek od těch pozemských a nejasná představa, jak by mimozemské organismy mohly vypadat. Nemalý zádrhel představuje též kontaminace. Nikoli kontaminace pozemského prostředí mimozemskými mikroby, tak oblíbená ve vědeckofantastických filmech a románech, ale spíše znečištění Marsu či jiných vesmírných objektů pozemskými bakteriemi. 
				
			
			
			
				
					
						
							Příroda
						
					
				
			
			
				
		
	Pod Antarktidou se nachází devět desítek nově objevených sopek
					
					
						15. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Pokud byste na mapě měli najít oblast nejhustěji posetou vulkány, možná byste ukázali na západní pobřeží USA, Japonsko anebo (donedávna nejsprávněji) Východoafrický rift, jehož vrcholem je hora Kilimandžáro. Nový objev 91 sopek ukrytých pod antarktickým ledovým příkrovem však prvenství zřejmě přesouvá až na jižní pól.
				
			
			
			
				
					
						
							Příroda
						
					
				
			
			
				
		
	Jak se kukuřice přizpůsobila novým podmínkám?
					
					
						14. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						Jan Toman
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Pokud bychom chtěli nají plodinu, která živí svět, nemusíme chodit daleko. Tou nejvýznamnější je totiž kukuřice, se kterou se často setkáme i na našich polích. Nejen, že bývá každoročně touto rostlinou oseta vůbec největší plocha ze všech pěstovaných obilnin, ale kukuřice celosvětově kraluje i co se týká výnosů. Jak se ale tato zvláštní jihoamerická rostlina vyšvihla na pomyslný trůn? Odpověď se zřejmě skrývá v expanzi kukuřice na sever amerického kontinentu a jejím přizpůsobení kratší sezóně v podmínkách mírného pásu.
				
			
			
			
				
					
						
							Příroda
						
					
				
			
			
				
		
	Vědci odhalili nový typ králičího moru. Připravují vakcínu
					
					
						11. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						šar
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně laboratorně potvrdili, že se v Česku vyskytuje nový typ viru králičího moru. Hromadné úhyny zaznamenali v červenci chovatelé na různých místech v Čechách či na Vysočině. Loni odborníci v zemi poprvé zaznamenali virus RHDV1a, letošní varianta má označení RHDV2. Připravuje se aktualizovaná vakcína. Spolu se staršími variantami ochrání chovy i před novým typem, který postihuje všechny věkové kategorie králíků. Onemocnění je delší, avšak úmrtnost nižší.
				
			
			
			
				
					
						
							Člověk
						
					
				
			
			
				
		
	Jak si poradit s vedry? Důležitá není jen hydratace, říkají odborníci
					
					
						9. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						red
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Nakolik je ve vedrech důležitá dostatečná hydratace, slýcháte určitě často. Jenže k přežití vysokých teplot dostatek tekutin nestačí. Důležitou roli hraje také jídelníček, jak upozorňují dietologové. 
				
			
			
			
				
					
						
							Příroda
						
					
				
			
			
				
		
	Takřka všichni moderní koně jsou potomky několika novověkých 'praotců'
					
					
						8. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						Jan Toman
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Anglický plnokrevník, hucul, lipicán i mustang. Příslušníci takřka všech moderních koňských plemen mohou podle nejnovější molekulárně-biologické studie vystopovat svůj rodokmen k několika málo středověkým hřebcům. Mateřské linie dnešních koní se naopak táhnou tisíce let do minulosti. Co to znamená a co z toho můžeme vyčíst o historii těchto majestátních lidských společníků, na jejichž hřbetech bez přehánění vyrostla civilizace?
				
			
			
			
				
					
						
							Člověk
						
					
				
			
			
				
		
	Vědci 'vyCRISPRovali' z embrya dědičnou chorobu. Přichází doba rutinních zásahů do lidského genomu?
					
					
						7. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						Jan Toman
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Před pár dny proletěla světem zpráva, že se výzkumníkům poprvé podařilo úspěšně opravit škodlivou mutaci v lidském embryu. Samozřejmě nešlo o test klinický, ale teprve laboratorní – zárodky, byť lidské, se před jeho ukončením nerozrostly víc než na pár buněk. Přesto ale vyvolal řadu diskusí. Přichází doba genové terapie, modifikací naší DNA a "miminek na přání", nebo jde o jednu velkou nafouklou bublinu?
				
			
			
			
				
					
						
							Člověk
						
					
				
			
			
				
		
	Zapomínáte? Buďte rádi, vzkazují vědci
					
					
						6. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						red
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Štve vás, že zapomínáte? Byli byste raději, kdybyste si toho pamatovali více? Vězte ale, že zapomínání je dobré a mozku za jeho omezenou paměťovou kapacitu vlastně můžete být vděční, jak připomínají vědci. 
				
			
			
			
				
					
						
							Technologie
						
					
				
			
			
				
		
	Čeští výzkumníci vyvinuli zařízení k čištění použité vody. Recyklují ji na úroveň dešťové
					
					
						4. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						šar
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Odborníci z Vysokého učení technického v Brně vyvinuli spolu s vývojáři z praxe zařízení, které je schopno vyčistit použitou vodu z budov na úroveň vody dešťové. Kombinuje mechanické a biologické čištění a výsledkem je voda, která neobsahuje chlor a lze ji užít například pro závlahu. ČTK to dnes sdělila Technologická agentura ČR (TA ČR).
				
			
			
			
				
					
						
							Vesmír
						
					
				
			
			
				
		
	Robotická budoucnost kosmonautiky
					
					
						3. 8. 2017
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Když se řekne "budoucnost kosmonautiky", většina lidí si nejspíš představí odvážné posádky kosmických lodí. Vizionáři jako Elon Musk, plánující kolonizovat Mars, tomu dodávají na hodnověrnosti. Odborníci však budoucnost průzkumu vesmíru vidí spíše v sondách a studie Jet Propulsion Laboratory americké NASA proto nyní navrhuje více se věnovat vývoji autonomní umělé inteligence, díky níž by zítřejší sondy získaly vlastní hlavu.