Na skok v rybí hlavě: Ryby mají emoce a možná i základy vědomí
4. 12. 2015
|
Jan Toman
S vědomím je to složité. Nejen, že dění ve své hlavě často nerozumíme ani my sami, ale o moc úspěšnější ve svých snahách o jeho pochopení nebyli ani největší učenci. A to se o tento fenomén zajímali už nejstarší filosofové a nepustil ani moderní psychology, biology a kybernetiky. Jisté je, že nějak souvisí s prožíváním emocí. Nejjednodušší organismy nejeví známky sofistikovaného uvažování a řídí se téměř výhradně reflexy, "vyšší" živočichové oproti tomu oplývají širokým emočním repertoárem a mají přinejmenším základy vědomí.
Vychytaná obrana: Sépie si zacpe žábry a žralok si jí nevšimne
3. 12. 2015
|
roj
Sépie obecné mají vychytaný způsob ochrany před predátory. Když se blíží žralok, zadrží dech, zacpou si žábry chapadly a ani nedutají. Nejenže díky zmražení na místě splynou s okolím, ale ještě tím kolem se sníží elektrické napětí.
Život v Mrtvém moři: Výzkum extrémních prostředí na Zemi
2. 12. 2015
|
Julie Nováková
Počátkem nového akademického roku Univerzita Karlova tradičně udílela čestné tituly úspěšným mezinárodním vědcům spolupracujícím na zajímavých projektech i s českými odborníky na UK. Čestný doktorát tentokrát obdržel i profesor Aharon Oren z Jeruzalémské univerzity, který se ve své práci věnuje extremofilním mikroorganismům žijících ve velmi slaném prostředí, takzvaným halofilům. Jeho práce se dotýká nejen studia zajímavého extrémního života na Zemi, například ve známém Mrtvém moři, ale potažmo i možností co do života na Marsu či ledových měsících.
Nejstarším společníkem zemědělce je… včela?
1. 12. 2015
|
Jan Toman
Není žádný tajemstvím, že prvním zvířetem, které si člověk kdy ochočil, byl pes. Jaká hospodářská zvířata ale stála u počátků prvních zemědělských společností? Nedávný výzkum poskytl překvapivou odpověď. Mezi prvními zvířaty, která začali lidé cíleně chovat a využívat, byly určitě včely medonosné.
Obří zaoceánské lodě se v půli nezlomí. Půlku žádnou nemají
30. 11. 2015
|
roj
Poptávka po prázdninových výletních plavbách je tak vysoká, že kapacita stávajících lodí přestává stačit. Koupit novou loď ale není jen tak, a tak se rozmáhá jejich prodlužování, píše server BBC Future. Jak?
Pádlování mezi ledovci a nedotčená příroda. Turisté objevují polární oblasti
29. 11. 2015
|
mba
Severní a jižní pól přitahují stále častěji turisty toužící po nedotčené přírodě. Vzestup turismu v polárních oblastech ale nemusí být nutně hrozbou, naopak, může být i příležitostí, jak upozorňovat cestovatele na klimatické změny.
Černé perly z Tahiti ztrácí lesk a velikost. Ohrožuje je oteplování oceánu
28. 11. 2015
|
mba
Milovníci šperků umějí neomylně rozpoznat duhové barvy a jedinečný lesk perel pocházejících z Tahiti. I když si příroda často dokáže pomoci sama, v případě této perleťové kuličky, na níž stojí ekonomika Francouzské Polynésie, budou lidé asi muset přijít na pomoc. Podmínky, v nichž perly vznikají, se totiž mění.
Nebezpečné dědictví: Oceány vymírají katastrofálním tempem
27. 11. 2015
|
Petr Widenka
Posledního listopadového dne bude v Paříži zahájena dlouho očekávaná konference OSN o klimatických změnách. Pod pokličkou ale doutná řada dalších problémů spojených s přístupem člověka k životnímu prostředí. Jedním z nich je systematické likvidování světových oceánů. Jen za posledních 45 let se populace ryb ve světových vodách snížila o strašidelných 50 procent.
Inovace v létání: Airbus si patentoval kabinové kontejnery i palandy pro cestující
27. 11. 2015
|
Hana Dubnová
Ceny letenek klesají, palivo a náklady zůstávají ale pro aerolinky stejně vysoké. Výrobci letadel se tak snaží vyhovět leteckým společnostem a přicházet s nápady, jak do letadel narvat co největší počet cestujících. Společnost Airbus vymyslela například odnímatelnou kabinu pro cestující, píše britský deník The Telegraph.
Proč mají octomilky větší spermie než sloni?
26. 11. 2015
|
roj
Myslíte si, že čím větší zvíře, tím má větší spermie? Chyba lávky, platí tu naopak nepřímá úměra. A navíc, ne všechny spermie mají tvar pulce.
Tajemní svítící úhoři z hlubin karibského moře jsou krásní i užiteční
24. 11. 2015
|
Jan Toman
Schopnost fluorescence, jinými slovy jev, při kterém chemická látka vyzařuje krátce po nasvícení vlastní světlo, je rozšířená mezi nejrůznějšími skupinami živočichů. Většinou se omezuje na povrch těla a nalezneme ji téměř výhradně mezi hlubokomořskými organismy – medúzami, korály, korýši, kopinatci, žebernatkami a rybami. Neměli bychom si ji ovšem plést s bioluminiscencí, aktivním vyzařováním světla pozorovatelným třeba u světlušek.
Proč je Mars zamrzlou pustinou? Možná za to mohou sluneční erupce
23. 11. 2015
|
Jan Toman
Mars poutá lidskou představivost od pradávna. Z řeckých mýtů se přesunul do centra vědeckého zájmu, ale to na jeho zajímavosti nijak neubralo. Ještě před 100 lety čekali někteří astronomové, o autorech fantastické literatury nemluvě, na Marsu rozvinuté civilizace nebo alespoň mnohobuněčné živočichy a rostliny. S pokračujícím průzkumem se ovšem očekávání smrskla přes lišejníky až k pouhým jednobuněčným organismům – obdobám pozemských bakterií.
V pražské zoo by se mohly objevit pandy
23. 11. 2015
|
roj
Pražská zoo by se mohla přidat mezi několik málo vyvolených zahrad, které chovaly pandy velké. Složitá diplomatická jednání podle ředitele pražské zoo Miroslava Boba už začala, důležitá by ale byla výstavba nového pavilonu, která by v souhrnném nákladu vyšla až na 200 milionů korun a kterou musí schválit pražské zastupitelstvo. Přítomnost vzácných tvorů by ale zoo přinesla ještě vyšší návštěvnost, než dosud. Čína pandy jen zapůjčuje, šance na tento vstřícný krok se ale zvýšila společně se zlepšujícími se vztahy mezi Prahou a Pekingem.