Otevře se severní pól lodím? Námořníkům by to ušetřilo kus života
19. 9. 2016
|
Jan Toman
Možnost otevření plavebních cest přes Severní ledový oceán už pěkných pár desetiletí jitří fantazii lodních dopravců. Není se čemu divit. Čas jsou peníze a při dopravě zboží z Evropy do Asie by tato cesta mohla námořníkům ušetřit až dva týdny.
Kolik pavouků sníme ve spánku? Zdánlivě šílená otázka rozděluje vědce
18. 9. 2016
|
red
Lidé, kteří trpí arachnofobií by dál vůbec neměli pokračovat ve čtení. Řeč totiž bude o pavoucích. Pokud zrovna nepatříte mezi zarputilé ničitele pavoučích sítí a dokážete s pavouky soužít, zkuste si tipnout, kolik jich tak můžete ročně sníst ve spánku? Odpověď ale není úplně jednoduchá.
Pomáhají openspace kanceláře skutečně stmelovat kolektiv? Vědci mají jasno
17. 9. 2016
|
red
Vypadá to, že módě takzvaných openspace kanceláří odzvonilo. Sílené pracovní prostory tak nějak nesplňují očekávání, že pořádně stmelí kolektiv. Efekt mají totiž leckdy zcela opačný a jejich negativní účinek nedávno potvrdili i vědci.
Zoologové přepisují učebnice: Na Zemi žijí nejméně čtyři druhy žiraf
15. 9. 2016
|
Jan Toman
Kdo by neznal žirafu, ikonického Afrického savce a zároveň nejvyšší zvíře v současnosti obývající naši planetu. Těžší už je to ale s rozdělením žirafí populace na různé poddruhy. Dnešní žirafy obývají velký, i když poněkud roztříštěný, areál od rovníkové až po jižní Afriku.
Tato optická iluze vyvolává existenciální krizi. Nepanikařte, máme pro vás vysvětlení
14. 9. 2016
|
Dalibor Olšanský
Optické iluze fascinují člověka zřejmě od nepaměti, internet to ale posouvá na úplně jinou úroveň takřka davového šílenství, které nejnověji vyvolala záhada 12 teček na obrázku s šedými čtverci. Otázka, proč většina lidí nevidí všechny tečky naráz, dokonce u leckoho vyvolala existenciální krizi.
Pivo versus víno: Jak se liší různé kmeny kvasinek?
13. 9. 2016
|
Jan Toman
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae doprovází lidstvo od vynálezu zemědělství. Dodnes má v naší společnosti klíčovou roli. Její široké využití se odráží už v názvu – říká se jí totiž jak kvasinka pivní, tak i vinná a pekařská. Výroba alkoholických nápojů a kvašeného těsta by bez její pomoci byla takřka nepředstavitelná.
Soumrak osobních aut jako symbolu prosperity? Budoucností je sdílená přeprava
12. 9. 2016
|
Jan Horčík
Jak uděláte během sedmi let z ničeho firmu v hodnotě vyšší, než je roční rozpočet České republiky? Rozhodnete se změnit svět a ukážete, že na to máte.
Nevlastní bratr Karla IV. přišel na svět císařským řezem, objevili čeští vědci
12. 9. 2016
|
roj
První úspěšný císařský řez provedli lékaři v Praze v roce 1337 druhé manželce českého krále Jana Lucemburského Beatrix Bourbonské. Podle českých lékařů a historiků se císařským řezem narodil nevlastní bratr Karla IV. Václav.
Soška Věstonické venuše praská, ukázalo její skenování
9. 9. 2016
|
roj
Vědci mají první výsledky ze skenování Věstonické venuše. Díky detailním snímkům zjistili, že má v sobě hliněná soška řadu neznámých příměsí a několik prasklin, kvůli kterým se budou zřejmě muset změnit podmínky jejího uchovávání.
Sonda Osiris-Rex se vydala na historickou misi. Pomůže objasnit vznik života na Zemi
9. 9. 2016
|
red
Americká NASA vypustila ve čtvrtek místního času sondu, která by mohla pomoct s objasněním vzniku života na naší planetě. Sonda se vydá k asteroidu Bennu, který prozkoumá a vrátí se na Zemi zpátky se vzorky. Její mise potrvá sedm let.
Tasmánské čerty likviduje přenosná rakovina. Jejich organismus se učí nemoci bránit
8. 9. 2016
|
Jan Toman
Kousáním přenosná rakovina ďáblů medvědovitých, známějších jako tasmánští čerti, patří mezi úzkou skupinu bizarních parazitů, jejichž předci byli příslušníci téhož nebo blízce příbuzného druhu. Šlo o rakovinné buňky, které shodou náhod získaly schopnost nakazit i další jedince.
Netušená inteligence: Sépie dokáží počítat a pečlivě volí loveckou strategii
7. 9. 2016
|
Jan Toman
Numerické schopnosti neboli početní výkony nejsou jen výdobytkem lidské mysli. Zvládá je i řada zvířat, která by bez počítání nemohla zvolit optimální postup při shánění potravy, námluvách, interakcích uvnitř i vně skupiny nebo při migraci. Určité početní základy jsou zkrátka nezbytnou podmínkou přežití ve volné přírodě.
Historii ptakoještěrů přepisují podivuhodné nálezy z Kanady
6. 9. 2016
|
Jan Toman
V současnosti můžeme na nebi spatřit dvě skupiny aktivně létajících tvorů: ptáky a netopýry. V druhohorách bychom se ale mohli místo létajících savců setkat se skupinou starší – dnes již vymřelými ptakoještěry, kteří na rozdíl od všeobecného přesvědčení nepatřili mezi dinosaury a (na rozdíl od ptáků, kteří se z dinosaurů vyvinuli) tvořili samostatnou větev druhohorních plazů. Délka jejich vlády, impozantní vzhled a leckdy úctyhodná velikost provokují lidskou představivost dodnes.