Domovská stránka Nedd.cz
Rudý, suchý a mrazivý? Omyl, řeky na Marsu tekly ještě nedávno
11. 6. 2019
|
Jan Toman
Před sto lety lidé věřili, že na Marsu bují civilizace. Dnes víme, že by na jeho povrchu měl problém přežít i ten nejodolnější pozemský život. Jak podle dálkového průzkumu, tak podle výzkumných sond, které na Marsu přistály, může dnes rudá planeta hostit v nejoptimističtějším případě pouze malé populace vysoce odolných mikrobů. Nemohlo tomu ale být jinak v minulosti? Podle vědců se před miliardami let na povrchu Marsu rozkládaly celé oceány. Nový výzkum potom naznačuje, že tekutá voda mohla na povrchu Marsu vydržet velmi dlouho – možná do doby před jednou miliardou let, nebo ještě déle…
Včely chápou nulu a číselné symboly
10. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Přiřadit specifický počet nějaké komodity k symbolickému znaku - tedy třeba dvojici jablek k číslovce "2" - bývá považováno za znak vyšší kognice. Stále častěji se však ze studií na zvířatech ukazuje, že ne všichni tvorové si podobnou schopnost musejí osvojit v první třídě základní školy. Nejnověji se ukázalo, že podobné symbolické myšlení zvládnou dokonce i titěrné včely. Zdaleka to však nezvládají tak dobře jako lidé.
Pozůstatky nově objeveného dinosaura se našly v opálu
9. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Více než tři dekády trvalo, než vědecká komunita plně docenila nález dinosauřích kostí, ke kterému došlo v polovině 80. let v zapadlém australském městečku. Dílem za to mohla přirozená latence vědeckého světa – dílem se však rovněž ukázalo, že teprve moderní technologie může vzorky skutečně náležitě prozkoumat. Buď jak buď, uvnitř starého nálezu nyní vědci objevili doposud nepopsaný druh dinosaura.
Změňte definici 'ohroženého druhu', požadují vědci. Ta současná škodí velkým zvířatům
9. 6. 2019
|
Radek Chlup
Nálepka "ohrožený druh" sice pomohla zastavit vymírání mnoha druhů živočichů, podle nové studie však ochranná opatření založená na počtu populace nemusí zachránit velké živočichy pomalého chovu, jako jsou například asijští sloni, před úpadkem. V případě těchto zvířat se musíme zaměřit na jejich demograficky bezpečný prostor.
Astronomové zachytili přímé snímky vzniku dvojice nových exoplanet
8. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Poprvé se podařilo vytvořit přímý snímek dvou exoplanet v procesu jejich vzniku. Obíhají hvězdu jménem PDS 70, která je od Země vzdálená 369 světelných let. Již nějaký čas se ví, že jde o poměrně mladý objekt - kolem hvězdy totiž stále krouží mračno plynu a prachu známé jako protoplanetární disk. Teprve poměrně krátce však v takovém disku umíme nacházet i body větší hustoty, v nichž se rodí nové planety.
Vědci umí v mozku potlačit špatné vzpomínky. Zatím u myší
7. 6. 2019
|
Radek Chlup
Dalo by se poeticky říci, že v mozku je ukrytá naše duše, kterou tvoří vzpomínky a prožitky, formující osobnost každého z nás. Vzpomínky máme krásné, často nám dávají pocit štěstí. Mohou však mít i odvrácenou stránku – tu temnou. V takovém případě se objevuje riziko traumatu nebo jiného psychického problému. Vnitřní démoni jsou naším největším nepřítelem, se kterým se nejobtížněji bojuje. Mozek je zároveň tak komplikovaný orgán, že vědce překvapuje ještě dnes. Podle nové studie bude v budoucnu možné ovládat, zda budeme šťastní, nebo jestli se budeme propadat do duševní nepohody.
Neandrtálce mohla vyhubit i zvyšující se neplodnost, ukázala studie
6. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.
Tým české vědkyně odhalil, že hlubokomořské ryby vidí překvapivě dobře
5. 6. 2019
|
Jan Toman
Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.
Je na Marsu život? Další studie si myslí, že ho možná máme celou dobu na očích
4. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Měli jsme život na Marsu po celou dobu na dosah poměrně jednoduchých vědeckých aparatur? Možná ano – hned dvě studie z poslední doby totiž tvrdí, že relativně snadná analýza by mohla prokazatelně odhalit fosilizovaný život vepsaný do skal, popřípadě prozkoumat "podezřelé" struktury přímo na povrchu Rudé planety. Na výsledky podobných hypotetických úvah si však nejspíše ještě nějaký čas počkáme.
Lebka netopýrů se v evoluční historii vyvíjela do různých tvarů. Mohla za to echolokace a dieta
3. 6. 2019
|
Radek Chlup
I když mnoho druhů netopýrů kvůli změnám klimatu zmizelo, stále platí za jednu z největších skupin savců. Po celém světe existuje více než 1300 druhů, které se od sebe liší – některé mají velké uši, jiné zase dlouhé čelisti. Netopýři tak nabízí příležitost zjistit, jaké evoluční síly formují charakteristické rysy živočichů. Různé druhy netopýrů mají odlišné tvary lebky, a vědci odhalili příčiny tohoto evolučního vývoje – dietu a echolokaci.
K naklonování hlasu stačí umělé inteligenci pouhé čtyři vteřiny
2. 6. 2019
|
Radek Chlup
Umělá inteligence vzbuzuje obavy i obdiv. Co kdyby se AI přiblížila k člověku ještě více? Čínská firma Baidu dokáže z krátkého záznamu lidského hlasu vytvořit klon, o což se nyní snaží také Google s technologií Tacotron 2. Jde o úžasný pokrok v oblasti umělé inteligence a strojového učení, ale také o obrovské riziko. Jak totiž poznat, že k vám nepromlouvá člověk ale robot?
Čistě a navíc ekologicky. Jak se ve starém Římě obešli bez toaletního papíru
1. 6. 2019
|
Hana Dubnová
Je tak automatickou součástí našeho života, že si bez něj návštěvu toalety umíme představit jen stěží. Toaletní papír je však vcelku novinkou. Neznamená to, že lidé předtím nepoužívali nic. Ve starověkém Řecku a Římu měli systém toalet natolik "vymakaný", že samozřejmě neopominuli ani tak důležitou skutečnost jako následnou hygienu.
Kolonizace vesmíru by mohla vyvinout nové druhy člověka
1. 6. 2019
|
Radek Chlup
Jedna věc je dopravit lidi na Mars a věc druhá umět na rudé planetě žít... a přežít. Evoluční biolog Scott Solomon z Riceovy univerzity soudí, že by mohlo kolonizování vesmíru a jeho planet zapříčinit vývoj nových druhů člověka. Důvod je jasný – v cizích podmínkách by lidským kolonizátorům mutovaly geny.