Před šesti desítkami let se v Číně prosazovala politika „velkého skoku“ Skončilo to rozvratem ekonomiky. Poté, co Čína vzala na milost trh, začaly se jí „velké skoky“ dařit. A to i ve vesmíru.

Miliardová země se stává vesmírnou velmocí a přímým konkurentem Spojených států. Na oběžné dráze krouží její orbitální stanice Tchien-kung a Číňané se ji chystají rozšiřovat. Letos počátkem listopadu soukromá čínská společnost Beijing Interstellar Glory Space Technology (iSpace) úspěšně testovala demonstrátor opakovaně použitelné rakety, jakou používá SpaceX Elona Muska.

Kromě toho Číňané dokázali přivézt na Zemi vzorky z Měsíce a vysadit rover na Marsu. Teď se chystají dopravit vzorky půdy a hornin z Marsu. A to o dva roky dřív než Američané ve spolupráci s Evropou, píše časopis Universe Today.

Měla by to zařídit v pořadí třetí mise programu Tchien-wen (Tchien-wen 3) Čínského národního vesmírného úřadu (CNSA). Její start je plánován na rok 2028 a návrat na červenec 2031. Dva roky před obdobnou návratovou misí agentur NASA A ESA!

Jak bude zítra na Marsu?

Zpravodajský server CGTN informuje o studii, která svědčí o čínském zájmu o Mars. Vyšla nedávno v Čínském vědeckém bulletinu. Popisuje numerický model pro simulaci atmosférického prostředí Marsu, který vyvinuli čínští vědci. Nazvali ho Globální otevřený planetární atmosférický model pro Mars (také GoPlanet-Mars nebo GoMars). Pokládají ho za klíčovou součást marsovské mise Tchien-wen.

Model využívá data z marsovských sond. Protože nejsou kompletní, doplňují ho simulace virtuální reality.

Ve studii se píše, že GoMars „úspěšně reprodukoval jedinečné charakteristiky povrchového tlaku na Marsu a poskytl dobré simulační výsledky pro povrchovou teplotu, zonální vítr, polární led a prach“.

To vše je zásadní pro technicky náročnou návratovou misi, protože písečné bouře už způsobily na Marsu ztrátu několika misí. Příčinou byly nánosy prachu na solárních panelech sond.

V posledních dvou desetiletích je přitom na rudé planetě rušno. Výrazně se zvýšil počet marsovských misí a vesmírných agentur, které se zabývají průzkumem Marsu.

V současnosti povrch a atmosféru Marsu zkoumá deset robotických misí - sedm orbitálních sond, dva rovery a jeden vrtulník. Vzhledem k tomu, že v příštím desetiletí se k Marsu chystá mnoho dalších misí (také s posádkou), roste poptávka po předpovědích tamního počasí.

Číňané v nich chtějí být na špici.

Kdo s koho

Americká vesmírná agentura NASA s evropskou ESA se chystají vyslat k rudé planetě robotickou misi Mars Sample Return, která má přivézt na Zemi vzorky sesbírané roverem Perseverance. Vesmírné agentury předpokládají, že odstartuje nejdřív v roce 2033.

V té době by už Číňané měli zkoumat vzorky z Marsu ve svých laboratořích.

Příliš smělý plán?

Při pokrocích, které Číňané dělají, se nedá vyloučit, že nakonec nebudou dřív než Američané hotovi také s lunární stanicí.

Američané si na rok 2025 naplánovali misi Artemis III, při které už mají astronauti stanout na povrchu naší přírodní družice. Takový termín je ale označován za nereálný. Patrně se posune ke vzdálenějším datům.

Číňané chtějí přistání svých tchajkonautů na Měsíci stihnout do roku 2030. A jdou odhodlaně za svým cílem.

Za šest sedm let proto Američané a Číňané mohou v krátkém časovém sledu přistát ve stejné oblasti Měsíce, u jeho jižního pólu.

Ředitel americké vesmírné agentury NASA Bill Nelson v rozhovoru pro magazín Politico varoval: „Měli bychom si dát pozor, aby se Číňané pod záminkou vědeckého výzkumu nedostali na určité místo na Měsíci a neřekli: ‚Držte se dál, jsme tady, je to naše území‘.“

Je patrné, že na Marsu i na Měsíci se odehrají nejen vědecké a technologické, ale i prestižní závody.