Články autora: Jan Toman
Dokázal by člověk utéct tyranosaurovi?
9. 2. 2016
|
Jan Toman
Tyrannosaurus rex, dvounohý predátor z období křídy, je celebritou mezi dinosaury. Žádné jiné pravěké zvíře se nedočkalo tolika výtvarných zpracování, nezahrálo si v tolika filmech a nedosáhlo prakticky všeobecné známosti. Někoho možná dodnes děsí scény z Jurského parku, ve kterých obří dravec s tlamou plnou ostrých zubů pronásleduje hrdiny ujíždějící v džípu. Jako by mu dobrých šedesát kilometrů za hodinu nedělalo problém. Tvůrci zjevně usoudili, že tak velké zvíře přeci muselo být neobyčejně rychlé. Jak je to ale s rychlostí tyranosaurů doopravdy?
Nakolik jsou pravděpodobné velké konspirace?
5. 2. 2016
|
Jan Toman
Američané ve skutečnosti nepřistáli na měsíci. Očkování způsobuje autismus. Už dávno je možné vyléčit AIDS nebo rakovinu. To je jen několik málo z rozšířených konspiračních teorií – tedy pokusů vysvětlit určitou událost či praktiku poukazem na skrytou machinaci skupiny mocných osob. Většina populárních konspiračních teorií odporuje nejen důkazům, ale i zdravému rozumu. Na druhou stranu, od aféry Watergate po sledování počítačů tajnými službami, úspěšnější i méně úspěšné konspirace jsou součástí lidských dějin.
Lidé vedli války už v době kamenné, dokazuje pravěký masakr
1. 2. 2016
|
Jan Toman
V knihách Eduarda Štorcha se násilím nešetří. Lovci mamutů se mnohdy pouští do křížku mezi sebou, ale ještě častěji vedou boje s jinými tlupami pravěkých lidí. Pazourkové nože, oštěpy a sekeromlaty létají vzduchem, až čtenář nabyde dojmu, že je boj o kořist a území prostě v lidské nátuře. O to překvapivější je fakt, že antropologové shromáždili jen málo přímých důkazů násilí mezi různými skupinami lidí doby kamenné.
Kde jsou všichni mimozemšťané? Možná vymřeli dřív, než se stačili rozvinout
31. 1. 2016
|
Jan Toman
Hledání mimozemského života patří dlouhodobě mezi nejpřitažlivější témata. Háček je v tom, že o vzniku a rozvoji života, inteligence a technicky založených civilizací stále nevíme všechno. Kolik je Zemi podobných planet? Povstává život za příhodných podmínek zákonitě, nebo je pravděpodobnost jeho vzniku extrémně nízká? Jak dlouho si různé planety udržují příznivé prostředí?
Evoluční historie pohádek: Vědci odhalili, jaké příběhy jsou nejstarší
29. 1. 2016
|
Jan Toman
Pohádky toho s vědou na první pohled mnoho společného nemají. Leckdo by dokonce mohl pochybovat, jestli je vůbec výzkum ústně tradovaných příběhů k něčemu dobrý. Rázně se tyto spekulace rozhodla utnout dvojice originálních vědců – literární historička a evoluční biolog. Dali dohromady údaje o rozšíření základních typů příběhů a aplikovali na ně metody, kterými se normálně studuje evoluční historie "stromu života". Výsledky předčily všechna očekávání.
Kde se toulá nová doba ledová? Tak trochu v tom má prsty člověk
27. 1. 2016
|
Jan Toman
Podmínky na zemském povrchu jsou všechno, jen ne stabilní. Naše planeta zažila během své historie období, kdy led sahal až k rovníku, stejně jako periody, při kterých se tropické pralesy rozrostly až do našich zeměpisných šířek. Co se týče bezprostřední minulosti, po relativně teplém období zahrnujícím křídu a první polovinu třetihor se klima začalo postupně ochlazovat. Přesun kontinentů na současné pozice silně omezil teplé rovníkové proudění a podpořil vznik ledových oceánských proudů. Svou roli sehrál i zdvih And a Himalájí. V pliocénu, období, které začalo zhruba před pěti miliony let, nastal zlom. Začalo střídání suchých a mrazivých období s teplými a vlhkými stádii – dob ledových a meziledových.
Psi opravdu rozumí lidským emocím, dokázali vědci
26. 1. 2016
|
Jan Toman
O výjimečném vztahu mezi psy se mluví často. Koneckonců pravděpodobně jde o první zvíře, které si kdy lidé ochočili. Možná i proto mají psi k člověku daleko bližší vztah než třeba kočky. Nějakou dobu už také tušíme – a každý chovatel to může dosvědčit – že psi rozeznávají signály o momentálním naladění ostatních savců včetně člověka. Důmyslný experiment britských a brazilských etologů však nedávno dokázal, že lidským emocím dokonce do značné míry rozumějí.
Transplantace zvířecích orgánů: Čeká nás revoluce ve zdravotnictví?
22. 1. 2016
|
Jan Toman
Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…