Pohřební rituály jsou tak pestré, jako lidstvo samo a dalo by se říct, že ty standardní, evropské, patří mezi "nejnudnější". Zejména různé kultury lovců a sběračů často nakládají s lidskými ostatky velmi neobvykle. Mumifikace, nebo naopak destrukce či rituální kanibalismus, nejsou žádnou výjimkou. Všechny podobné praktiky jsou přitom svázané rituálními příkazy. Nejedná se tedy o žádné bezhlavé řádění.

Kukuřice je jednoděložnou rostlinou z čeledi lipnicovitých. Jinými slovy, ač se to může zdát neuvěřitelné, kukuřici můžeme zařadit mezi "obyčejné" trávy. Pravda, do stejné skupiny spadá i pšenice a rýže, tedy potraviny, které jsou spolu s kukuřicí zodpovědné za zhruba 60 procent ročního kalorického příjmu lidské populace. Žádná jiná obilnina se ale svému divokému předku nevzdálila tolik, jako kukuřice. 

Archeologický komplex Maranga, kterému se říká Park legend, leží severovýchodně od peruánské metropole Limy a zabírá téměř 100 hektarů. Pro archeology je to doslova studnice znalostí o předinckém období. Zjistili například, jaké psy chovali předchůdci Inků a proč je zabíjeli. 

Mumie, jejíž nález v Jižním Tyrolsku se stal celosvětovou senzací, vydává tajemství dál a dál. Co všechno už díky muži, kterému se říká Ötzi podle místa, kde se našel, vědci zjistili o prehistorické době?

Známe ho jako impozantní ruiny uprostřed vyprahlé pouště, před několika tisíci lety ale slavné skalní město Petra ležící na jihu Jordánska bylo plné zeleni a dokonce se pyšnilo obrovským plaveckým bazénem. Odkud Nabatejci brali vodu, jak ji dokázali udržet a jak to ve městě vypadalo? Na tyto otázky našli archeologové odpověď. 

Tým Johna Kapplelmana z Texaské univerzity v Austinu zveřejnil v novém vydání magazínu Nature studii, která popisuje příčinu smrti Lucy, slavné samice australopitéka, která žila před 3,2 milionem let. Odborníci došli k závěru, že zemřela pádem ze stromu. Jenže řada vědců s tím nesouhlasí.