Články s tagem: archeologie
Ztracený ráj vydává svá tajemství: Jak žili lidé na zelené Sahaře?
16. 1. 2017
|
Jan Toman
Podmínky na povrchu naší planety se stále mění. Úrodné oblasti vznikají a zanikají, nebo se alespoň přesouvají. Nemusíme hned myslet na katastrofické události typu zemětřesení, sopečných výbuchů či záplav. Třebaže i ty hrají ve vývoji krajiny důležitou roli, v dlouhém časovém měřítku jsou daleko významnější relativně pomalé změny mořských proudů nebo postavení Země vzhledem ke slunci.
Nález plodů starých 52 milionů let přepisuje historii rostlin
12. 1. 2017
|
Jan Toman
Naše představy o evoluci rostlin mají stále povážlivé mezery. Nemusíme se ani vracet do dávných prvohor, kdy cévnaté rostliny odstartovaly svou expanzi na souš. Jasná zatím není ani evoluce konkrétních skupin cévnatých rostlin, čeledí, jako jsou třeba brukvovité nebo růžovité rostliny. Porozumění jejich historii a příbuzenským vztahům by přitom mohlo mít zásadní důsledky mimo jiné pro šlechtitelství.
Odseklé údy, zlámané kosti a kanibalismus: Divoké pohřební rituály z pravěku Brazílie
14. 12. 2016
|
Jan Toman
Pohřební rituály jsou tak pestré, jako lidstvo samo a dalo by se říct, že ty standardní, evropské, patří mezi "nejnudnější". Zejména různé kultury lovců a sběračů často nakládají s lidskými ostatky velmi neobvykle. Mumifikace, nebo naopak destrukce či rituální kanibalismus, nejsou žádnou výjimkou. Všechny podobné praktiky jsou přitom svázané rituálními příkazy. Nejedná se tedy o žádné bezhlavé řádění.
Kořeny mexické kuchyně: Kukuřici používali už před pěti tisíci lety
30. 11. 2016
|
Jan Toman
Kukuřice je jednoděložnou rostlinou z čeledi lipnicovitých. Jinými slovy, ač se to může zdát neuvěřitelné, kukuřici můžeme zařadit mezi "obyčejné" trávy. Pravda, do stejné skupiny spadá i pšenice a rýže, tedy potraviny, které jsou spolu s kukuřicí zodpovědné za zhruba 60 procent ročního kalorického příjmu lidské populace. Žádná jiná obilnina se ale svému divokému předku nevzdálila tolik, jako kukuřice.
Proč předchůdci Inků zabíjeli své psy? Archeologové na to našli odpověď
5. 11. 2016
|
red
Archeologický komplex Maranga, kterému se říká Park legend, leží severovýchodně od peruánské metropole Limy a zabírá téměř 100 hektarů. Pro archeology je to doslova studnice znalostí o předinckém období. Zjistili například, jaké psy chovali předchůdci Inků a proč je zabíjeli.
Živé konzervy neolitického člověka? Proč staří Orknejci lovili myši
26. 10. 2016
|
Jan Toman
Orkneje jsou malým souostrovím vzdorujícím bouřlivému Severnímu moři pár kilometrů od nejsevernějšího výběžku Skotska. Historicky spadaly pod vliv Skotů, Vikingů i Britů, vždy si ale udržely svůj specifický charakter. Na ostré útesy a zelené pláně bičované větrem bychom zde ale nenarazili vždy.
Mumie jako brána do prehistorické epochy: Co už vědci zjistili o Ötzim?
15. 10. 2016
|
red
Mumie, jejíž nález v Jižním Tyrolsku se stal celosvětovou senzací, vydává tajemství dál a dál. Co všechno už díky muži, kterému se říká Ötzi podle místa, kde se našel, vědci zjistili o prehistorické době?
Bazén a sady uprostřed pouště: Jak vypadal život ve skalním městě Petra
1. 10. 2016
|
red
Známe ho jako impozantní ruiny uprostřed vyprahlé pouště, před několika tisíci lety ale slavné skalní město Petra ležící na jihu Jordánska bylo plné zeleni a dokonce se pyšnilo obrovským plaveckým bazénem. Odkud Nabatejci brali vodu, jak ji dokázali udržet a jak to ve městě vypadalo? Na tyto otázky našli archeologové odpověď.