Vzrušující nález si připsali na konto archeologové z telavivské univerzity, kteří objevili několik kusů látky pocházející z časů králů Davida a Šalomouna, tedy zhruba z 10. století př. n. l. Jde o fragmenty z oblečení, tašek, stanů i provazů.

Představa o vývoji lidského rodu jako řady na sebe navazujících druhů, čím dál podobnějších moderním lidem nebo dokonce "dokonalejších", už dávno vzala za své. V posledních statisících až milionech let naší planetu obývalo mnoho různých příslušníků lidského rodu. Tyto druhy a poddruhy se po jejím povrchu šířily, specializovaly a zase mizely. 

V knihách Eduarda Štorcha se násilím nešetří. Lovci mamutů se mnohdy pouští do křížku mezi sebou, ale ještě častěji vedou boje s jinými tlupami pravěkých lidí. Pazourkové nože, oštěpy a sekeromlaty létají vzduchem, až čtenář nabyde dojmu, že je boj o kořist a území prostě v lidské nátuře. O to překvapivější je fakt, že antropologové shromáždili jen málo přímých důkazů násilí mezi různými skupinami lidí doby kamenné. 

Vědní obory se někdy potkávají na opravdu neobvyklých místech. Vezměme si třeba historickou parazitologii – výzkum toho, jakými cizopasníky trpěli naši předkové. Aby na tuto zajímavou otázku mohli odborníci najít odpověď, tak si musí zahrát na detektivy. Ve stylu Indiana Jonese cestují po muzeích a archeologických nalezištích a vyhledávají dobře zachované lidské pozůstatky. Jen jim, pravda, nejde o zlaté artefakty, ale cosi mnohem titěrnějšího – mikroskopické zbytky parazitických organismů. V tom ovšem potřebují pomoc archeologů, takže jejich bádání vyžaduje dobrou znalost biologie, lékařství i historických disciplín. Zachovaných těl je však poskrovnu, a tak se výzkumníci musí poohlédnout i jinde. Jedním z nejvydatnějších zdrojů informací se překvapivě ukázaly být lidské výměšky.

Je až k neuvěření, co všechno dokázali vědci "vytáhnout" ze slavného Ötziho - 5300 let staré mumie z z Ötztalských Alp. A po čtvrt století od jejího nalezení se dozvídáme další a další věci. Třeba že pračlověka nejspíš trápily silné bolesti břicha. A také to, že osídlování Evropy bylo zřejmě složitější, než jsme si dosud mysleli. 

Mezi desítku největších archeologických objevů loňského se dostal i počin českých vědců. Na seznam sestavený odborným časopisem HeritageDaily se dostala práce českých egyptologů v pyramidové nekropoli v Abúsíru. Český egyptologický ústav vam provádí výzkum už víc než 50 let.