Články s tagem: biologie
Člověk
Spánek dorůžova je důležitý. Už jsme zjistili proč, hlásí biologové
16. 2. 2020
|
Radek Chlup
Spánek má na lidský organismus větší vliv, než si uvědomujeme. Vědci poprvé popsali chemický jev, který stojí za regenerací našeho těla při spaní.
Příroda
Proč jsou viry netopýrů pro nás nebezpečné
13. 2. 2020
|
Ladislav Loukota
Koronaviry SARS, MERS a parně i Covid-19. Všechny tyto pohromy mají společného původce – netopýry. Obratní letouni jsou v nich ale nevinně, své viry předávají nevědomky.
Člověk
Modrá je dobrá, váš spánek nezabíjí
23. 12. 2019
|
Ladislav Loukota
K takovému překvapivému poznatku, který jde proti obecnému povědomí, dospěli biologové z anglického Manchesteru. Háček je v tom, jak modré světlo večer "užívat".
Příroda
Sto milionů let starý brouk měl pyl na nohou
15. 11. 2019
|
Jan Toman
Brouk v jantaru skrýval dosud nejstarší důkaz přenosu pylu hmyzem.
Magazín
Hop - a je tu lidoop. A s ním i stále silnější Čína...
30. 1. 2018
|
Lukáš Strašík
Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?
Člověk
Žába jako nebezpečný predátor? Ta madagaskarská mohla lovit i dinosaury
25. 9. 2017
|
Jan Toman
Žáby sice vyhledávají masitou stravu, obvykle si ale troufnou tak maximálně na vážku. Pod pojmem predátor si představíme spíše žraloka, lva, nebo některého z dravých dinosaurů. Přesto můžeme v Jižní Americe narazit na jednu výraznou výjimku. Jsou jí žáby z rodu rohatek, které se specializují na lov drobnějších ptáků, hlodavců, ještěrek a hadů. Nepohrdnou ale ani svými příbuznými ze skupiny obojživelníků.
Příroda
Největší žralok v dějinách podlehl 'utajenému' vymírání
13. 9. 2017
|
Jan Toman
Dvacet metrů, šedesát tun a stovky jako břitva ostrých dvaceticentimetrových zubů. Carcharocles megalodon, největší žralok v dějinách, jako by vypadl z noční můry tvůrců filmu Čelisti. Dnešní krále dravých paryb, žraloky bílé, si mohl dávat k svačině. Nežil přitom nijak dávno. Podle zkamenělých zubů se oceány proháněl ještě před několika málo miliony let. Z jakého důvodu ale vymřel? Skupina evropských a amerických vědců nedávno přinesla pádné vysvětlení. Na hranici třetihor a čtvrtohor se podle nich odehrálo dosud neznámé hromadné vymírání, kterému kromě obřích žraloků podlehla i řada dalších specializovaných mořských obratlovců.
Příroda
Nastartovalo rozvoj života globální zalednění?
7. 9. 2017
|
Jan Toman
Dějiny pozemského života můžeme rozdělit na dvě části. V té první, která začala krátce po zformování naší planety, vznikly jednoduché organismy a vyvinuly se na úroveň dnešních bakterií. Tyto organismy a jejich ekosystémy na Zemi dominovaly nejméně tři miliardy let. Pravda, už relativně brzo se patrně vyvinuly větší a komplexnější, eukaryotické organismy na úrovni dnešních prvoků. Ty ale převážily a začaly se explozivně rozvíjet až celkem nedávno – před nějakými šesti až sedmi stovkami milionů let. Tím byla předznamenána epocha zjevného života, doba, ve které se vyvinuly mnohobuněční živočichové i rostliny a ve které žijeme dodnes. Proč si ale komplexní formy života dávaly tak na čas?