Schopnost upravovat a vylepšovat náš imunitní systém je páteř moderní medicíny. Skrze preventivní očkování se míra nemocí a epidemií dostala na historické minimum, imunoterapie je také stále slibnějším přístupem léčby rakoviny. I takové cíle však blednou ve srovnání s novým cílem iniciativy Genome Project-write (GP-write), která by ráda do deseti let přišla s lidským genomem imunním proti všem virovým nákazám.

Vědci ve Spojených státech se v rámci léčebné terapie vůbec poprvé přímo v lidském těle pokusili upravit gen, aby trvale změnili vybranou část DNA pacienta. Ve středu o tom informovala agentura AP s tím, že do tří měsíců bude s jistotou určeno, zda se pokus podařil. První známky možného úspěchu by se ale měly projevit do jednoho měsíce.

Paris a krásná Helena, Agamemnón, nešťastný Achilles, Odysseus, Théseus, nebo král Mínós a jeho labyrint s děsivým Minotaurem. Ale také Homér, Platón, Eurípides, Aristotelés či Alexandr Makedonský. O hrdinech starých řeckých bájí, stejně jako řeckých dramaticích, vojevůdcích, státnících a filosofech, musel slyšel každý. Společně koneckonců dali základ celé naší civilizaci. Jaký je ale původ starých Řeků? 

O New Yorku se říká, že je to tavící kotlík kultur, které se v obrovské metropoli navzájem mísí a obohacují. Ale zdaleka nejvíc to platí v tamním metru, kde unikátní sběr vzorků DNA přinesl pozoruhodné závěry.

Dva roky nazpátek proběhla archeologickými kruhy vlna nadšení, když byly v rámci vykopávek v anglickém Leicesteru odhaleny základy středověkého františkánského kláštera. V čem byl výjimečný? Údajně šlo o pohřební místo jednoho z nejslavnějších monarchů historie.

Na Wisconsinské univerzitě se vědci dlouhodobě zabývají studiem kmenových buněk. Před pár dny oznámili zásadní průlom, který by mohl do budoucna výrazně ovlivnit nejenom způsoby, jakým získáváme krev pro lékařské účely, ale také léčbu celé řady závažných onemocnění.