Také galaxie mají životní cykly. Cosi však může jejich existenci ukončit předčasně. To "cosi" teď zkoumá kanadský tým pomocí radioteleskopů v Chile.

Astronomové vytvořili v počítačích miliony vesmírů a získali cenné poznatky o vývoji galaxií, vzniku hvězd a úloze temné hmoty.

Astronomové identifikovali obra, který se řadí mezi nejmasivnější z dosud objevených černých děr.

Mladý vesmír byl po svém vzniku agresivním prostředím. Před 13 miliardami let, sotva pár stamilionů po Velkém třesku, z první zformované hmoty začaly vznikat hvězdy. A dělo se tak velmi rychle. Ze shluků podobných útvarů brzy začaly vznikat první trpasličí galaxie - jak ale z takových útvarů vznikly větší galaxie? To se pokusil vyřešit tým španělských vědců. Jejich model rozšiřuje poznání pravděpodobného zrození Mléčné dráhy mnoho miliard let nazpět.

Byť může vesmír při pohled na noční oblohu působit skoro neměnným dojmem, napříč miliony let jsou hvězdy, mlhoviny i galaxii vystaveny neustálému pohybu. Teprve moderní metody spoléhající nejen na dlouhodobé pozorování nebeské mechaniky, ale i simulování možných minulých či budoucích scénářů, nám začínají vytvářet obrázek o tom, jak naše bezprostřední kosmické okolí vypadalo miliardy let nazpět. Aktuálně se to ukázalo na práci, podle níž nám byla sesterská galaxie naší Mléčné dráhy po celou dobu zřejmě na očích - po její srážce s galaxií Andromeda z ní však dnes zbylo pouhé torzo. 

Vědcům se podařilo objevit nejjasnější galaxii, která září jako 300 bilionů sluncí. Galaxie je od naší planety vzdálena přes 12 miliard světelných let a v jejím středu se, tak jako je tomu i v Mléčné dráze, nachází černá díra.