Autoři sci-fi si ten okamžik představovali v různém ranku po celá desetiletí - nakonec jsme se však o narození prvních geneticky upravených dětí dozvěděli toto pondělí poněkud nedramaticky. Dvě čínské holčičky se totiž podle agentury AP  a deníku Daily Mail narodily s cílenou mutací, která jim dává imunitu proti viru HIV. Čínská zpráva prozatím nebyla ověřena z nezávislých zdrojů, neexistuje však mnoho praktických důvodů ji nevěřit.

Prenatální testy odsunuly problém dědičných chorob stranou – řada těhotenství, u nichž testy riziko dědičné nemoci odhalí, je ukončeno. Přesto však takový přístup nelze považovat za "skutečné" vyléčení. To slibuje až počínající věk genových terapií. Další z nich se nyní podařilo vykurýrovat, prozatím u psů, zhoubnou Duchennovu svalovou dystrofii.

Mužský pohlavní chromozom Y postupem historie degeneruje a podle předpokladů u člověka jednou zmizí úplně. Čeští vědci pomohli tuto záhadu evoluce trochu více objasnit, když popsali, jaké procesy současnému zmenšování a degradaci předcházely. 

Pozdní detekce nádorových onemocnění zůstává i dnes hlavním důvodem jejich vysoké úmrtnosti. Při včasném odhalení má totiž většina typů rakoviny velmi dobré vyhlídky na úplné vyléčení - nové experimentální terapie pak tuto šanci ještě zvyšují. Rozpoznání nemoci v běžné praxi však stále není snadné, a to může pacienta stát to nejdražší. Situace se přesto pomalu stáčí k lepšímu - nejnověji díky krevnímu testu odhalujícímu rakovinu kůže.

Pes, první zvíře, které si člověk kdy ochočil, asi nikdy nepřestane vzrušovat naši představivost. Nejpodstatnější otázkou psí evoluce zůstává původ "nejlepšího přítele člověka". Neméně zajímavé, a přitom daleko méně probádané, jsou ale i další stránky psí minulosti. Jednou z nich je původ a další osud prvních psů na americkém kontinentu. S jistotou víme jen to, že evropští kolonisté rozhodně nebyli první, kdo čtyřnohé lidské druhy na americkou půdu přivedl. Zda to ale byli už první předkové indiánů, nebo až nějaká z dalších vln osídlení, potažmo co se s původními indiánskými psy během posledních pěti století stalo, zůstávalo donedávna záhadou.

Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná?