Články s tagem: genetika
Chromozom Y jednou zanikne. Čeští vědci zkoumali, co k tomu vede
30. 8. 2018
|
red
Mužský pohlavní chromozom Y postupem historie degeneruje a podle předpokladů u člověka jednou zmizí úplně. Čeští vědci pomohli tuto záhadu evoluce trochu více objasnit, když popsali, jaké procesy současnému zmenšování a degradaci předcházely.
Čeští vědci pomohli rozluštit genom pšenice. Svět se tak možná vyhne hladomoru
23. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Psal se rok 2005, když Mezinárodní konsorcium pro sekvencování genomu pšenice (International Wheat Genome Sequencing Consortium, IWGSC) zahájilo dlouhou snahu o vytvoření detailní mapy DNA zemědělské pšenice. Trvalo to 13 let a zabralo práci 200 vědců ze 73 pracovišť ve dvaceti státech. Teď půdorys genů uvnitř nejvýznamnější zemědělské plodiny dokončili a jejich objev může zlomově napomoci jejím budoucím úpravám pro klimatické změny.
Nový krevní test odhalí melanom s rekordní přesností
30. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Pozdní detekce nádorových onemocnění zůstává i dnes hlavním důvodem jejich vysoké úmrtnosti. Při včasném odhalení má totiž většina typů rakoviny velmi dobré vyhlídky na úplné vyléčení - nové experimentální terapie pak tuto šanci ještě zvyšují. Rozpoznání nemoci v běžné praxi však stále není snadné, a to může pacienta stát to nejdražší. Situace se přesto pomalu stáčí k lepšímu - nejnověji díky krevnímu testu odhalujícímu rakovinu kůže.
Kam se poděli indiánští psi? Zbyla po nich jen pohlavně přenosná rakovina
19. 7. 2018
|
Jan Toman
Pes, první zvíře, které si člověk kdy ochočil, asi nikdy nepřestane vzrušovat naši představivost. Nejpodstatnější otázkou psí evoluce zůstává původ "nejlepšího přítele člověka". Neméně zajímavé, a přitom daleko méně probádané, jsou ale i další stránky psí minulosti. Jednou z nich je původ a další osud prvních psů na americkém kontinentu. S jistotou víme jen to, že evropští kolonisté rozhodně nebyli první, kdo čtyřnohé lidské druhy na americkou půdu přivedl. Zda to ale byli už první předkové indiánů, nebo až nějaká z dalších vln osídlení, potažmo co se s původními indiánskými psy během posledních pěti století stalo, zůstávalo donedávna záhadou.
Nová metoda může z krve vyrábět mozkové buňky ve velkém
11. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná?
Stres otce v dětství může u jeho synů způsobit poruchy ve vývoji
3. 7. 2018
|
red
Traumata nebo dlouhodobější stresové situace, které muži zažili v dětství nebo dospívání, mohou ovlivnit zdraví jejich synů. Hrozí u nich problémy s fyzickým či psychickým zdravím, včetně poruch ve vývoji, ukázala studie vědců z lékařské fakulty Tuftsovy univerzity v Massachusetts.
Úsvit kyborgů: Nová studie přišla na to, jak integrovat živé buňky a stroje
18. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Spojení živých bytostí a strojů přestává být tématem vědecké fikce a stává se pomalu realitou. Zatím posledním výzkumem, který učinil výrazný krok kupředu ve vzniku reálných kyborgů, představili výzkumníci Tokijské univerzity. Podařilo se jim propojit uměle vypěstované živé buňky se strojem tak, aby živé svalstvo posloužilo k rozpohybování celého robota. Prozatím princip funguje v případě malého hybridního prstu.
Genetici 'vyrobili' rýži, co plodí o třetinu víc. Má šanci dostat se mezi lidi?
12. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv se průměrná porodnost prakticky na celém světě snižuje, při současných 7,6 miliardy lidí bude náš počet zřejmě přesto prudce stoupat. Nároky na zemědělství přitom stoupají úměrně s tím. Jedno z řešení problému, jak nakrmit populaci stoupající vstříc 10 miliardám, představil společný tým americké Purdue University a Čínské akademie věd. Pomocí genového editoru CRISPR totiž upravili rýži tak, aby měla o 25 až 31 procent vyšší výnosy.