Články s tagem: genetika

Když v roce 2013 došlo na první sekvenování celé lidské DNA, projekt zabral 13 let a stál kolem 50 miliard korun. Dnes umíme totéž zvládnout za 20 tisíc korun a 30 minut - rychlost se přitom dále zvyšuje a cena snižuje. Konečně se tak začínají objevovat i praktické aplikace metody. Vědecký tým v Cambridge dokončil největší databázi sekvenované DNA na světě využitelnou pro lékařské účely. Zrychlit a zpřesnit by měla diagnózu pro tisíce britských pacientů. A jako příklad může sloužit i podobným snahám ve zbytku světa včetně Česka.

Jaké by to bylo, kdybychom si mohli nechat narůst libovolnou useknutou končetinu? U lidí budeme na odpověď na tuto otázku nejspíše ještě dlouho čekat - žáby ji však už znají. Nový přenosný bioreaktor jim navíc v čerstvé studii dopomohl ke zrychlené regeneraci jejich končetin. Může jednou pomoct i lidem?

Málokterý evoluční příběh je tak strhující, jako historie mitochondrií. Z mnoha rozumných důvodů se u savců předávají jen po matce, díky čemuž můžeme rekonstruovat dávné evoluční či demografické události z historie našeho rodu. No a zrovna když si tím začneme být nejjistější, přijde takový šok, jako že se mitochondrie mohou dědit i po otci.

Prenatální testy odsunuly problém dědičných chorob stranou – řada těhotenství, u nichž testy riziko dědičné nemoci odhalí, je ukončeno. Přesto však takový přístup nelze považovat za "skutečné" vyléčení. To slibuje až počínající věk genových terapií. Další z nich se nyní podařilo vykurýrovat, prozatím u psů, zhoubnou Duchennovu svalovou dystrofii.

Mužský pohlavní chromozom Y postupem historie degeneruje a podle předpokladů u člověka jednou zmizí úplně. Čeští vědci pomohli tuto záhadu evoluce trochu více objasnit, když popsali, jaké procesy současnému zmenšování a degradaci předcházely. 

Psal se rok 2005, když Mezinárodní konsorcium pro sekvencování genomu pšenice (International Wheat Genome Sequencing Consortium, IWGSC) zahájilo dlouhou snahu o vytvoření detailní mapy DNA zemědělské pšenice. Trvalo to 13 let a zabralo práci 200 vědců ze 73 pracovišť ve dvaceti státech. Teď půdorys genů uvnitř nejvýznamnější zemědělské plodiny dokončili a jejich objev může zlomově napomoci jejím budoucím úpravám pro klimatické změny.