Články s tagem: genetika
Octomilky podle nového výzkumu dědí zkušenosti svých předků
19. 7. 2019
|
Jan Toman
Poznatky klasické genetiky to nemají lehké. Sotva se podařilo potlačit "lamarckistické" evoluční představy založené na dědění znaků a zkušeností získaných v průběhu života, začaly se objevovat různé seriózní doklady o výskytu takovýchto jevů v živé přírodě. Zpočátku budily dílem posměch, dílem nedůvěru. Dnes už nicméně můžeme s jistotou prohlásit, že se podobné, epigenetické, jevy v přírodě skutečně uplatňují. Nepředstavují však alternativu darwinovské evoluce, nýbrž spíše její nadstavbu.
Lék proti stárnutí má za sebou první studii, zatím nikoho nezabil
19. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.
Buňky hlístic umí předávat chování z jedné generace na druhou
14. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Navzdory existenci genetiky prakticky už od jejího objevu platí, že předané zkušenosti nelze přenést z jedné bytosti na druhou. Říká se tomu Weissmanova bariéra a jedná se o vědecké dogma, které platí po víc než století. Několik posledních studií na hlísticích ale ukazuje, že se jeho definice zřejmě bude muset jistým způsobem upravit. Po několika polovičních studiích bylo totiž poprvé v praxi demonstrováno, že hlístice si dovedou předávat i vzpomínky/zkušenosti mezigeneračně!
Vědci umí v mozku potlačit špatné vzpomínky. Zatím u myší
7. 6. 2019
|
Radek Chlup
Dalo by se poeticky říci, že v mozku je ukrytá naše duše, kterou tvoří vzpomínky a prožitky, formující osobnost každého z nás. Vzpomínky máme krásné, často nám dávají pocit štěstí. Mohou však mít i odvrácenou stránku – tu temnou. V takovém případě se objevuje riziko traumatu nebo jiného psychického problému. Vnitřní démoni jsou naším největším nepřítelem, se kterým se nejobtížněji bojuje. Mozek je zároveň tak komplikovaný orgán, že vědce překvapuje ještě dnes. Podle nové studie bude v budoucnu možné ovládat, zda budeme šťastní, nebo jestli se budeme propadat do duševní nepohody.
Kolonizace vesmíru by mohla vyvinout nové druhy člověka
1. 6. 2019
|
Radek Chlup
Jedna věc je dopravit lidi na Mars a věc druhá umět na rudé planetě žít... a přežít. Evoluční biolog Scott Solomon z Riceovy univerzity soudí, že by mohlo kolonizování vesmíru a jeho planet zapříčinit vývoj nových druhů člověka. Důvod je jasný – v cizích podmínkách by lidským kolonizátorům mutovaly geny.
Aby rybky Gulf killifish přežily extrémní znečištění, 'půjčily' si DNA od příbuzných
25. 5. 2019
|
Radek Chlup
Jak přežil rybí druh Gulf killifish, který je citlivý na znečištění, v extrémně toxickém lodním kanálu v Houstonu? Kombinace rozsáhlé populace, dobrých genů a velkého štěstí pomáhá vysvětlit, jak tyto ryby dokázaly přežít v prostředí se smrtící hladinou toxinů – takovým množstvím, které by zabilo většinu živočichů.
Dítě ze tří rodičů se poprvé narodilo neplodnému páru
13. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Tři roky po prvním dítěti narozeném "třem rodičům" porodila řecká žena dalšího chlapečka s DNA od tří lidí - stalo se tak na 9. dubna na klinice v Aténách. Je to poprvé, co je kontroverzní technika MRT využita jako alternativa darování vajíček pro neplodné matky. Odborníci jsou zatím k možnostem metody pro tohle specifické využití spíše skeptičtí.
Vědci poprvé sestavili genom bakterie zcela od nuly
5. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Poprvé v historii se genetikům podařilo vytvořit zcela nový genom živočicha tak, že jej "naprojektovali" jenom v počítači. Výsledkem bylo DNA bakterie, které sice stálo na mustru existujícího živočicha, ale jeho genom byl upraven tak, že šlo o jakýsi "upgrade" původního druhu. Jde o "umělý život"? A má nás takový pokrok děsit, anebo fascinovat?