Články s tagem: genetika
Aby rybky Gulf killifish přežily extrémní znečištění, 'půjčily' si DNA od příbuzných
25. 5. 2019
|
Radek Chlup
Jak přežil rybí druh Gulf killifish, který je citlivý na znečištění, v extrémně toxickém lodním kanálu v Houstonu? Kombinace rozsáhlé populace, dobrých genů a velkého štěstí pomáhá vysvětlit, jak tyto ryby dokázaly přežít v prostředí se smrtící hladinou toxinů – takovým množstvím, které by zabilo většinu živočichů.
Dítě ze tří rodičů se poprvé narodilo neplodnému páru
13. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Tři roky po prvním dítěti narozeném "třem rodičům" porodila řecká žena dalšího chlapečka s DNA od tří lidí - stalo se tak na 9. dubna na klinice v Aténách. Je to poprvé, co je kontroverzní technika MRT využita jako alternativa darování vajíček pro neplodné matky. Odborníci jsou zatím k možnostem metody pro tohle specifické využití spíše skeptičtí.
Vědci poprvé sestavili genom bakterie zcela od nuly
5. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Poprvé v historii se genetikům podařilo vytvořit zcela nový genom živočicha tak, že jej "naprojektovali" jenom v počítači. Výsledkem bylo DNA bakterie, které sice stálo na mustru existujícího živočicha, ale jeho genom byl upraven tak, že šlo o jakýsi "upgrade" původního druhu. Jde o "umělý život"? A má nás takový pokrok děsit, anebo fascinovat?
Chobotnice vs. Darwin. Rozjeli hlavonožci vlastní verzi evoluce?
28. 3. 2019
|
Jan Toman
Tryskový pohon, osm chapadel, perfektní maskování a vynikající inteligence. Kam se hrabe Predátor. Pokud bychom na Zemi hledali předobraz mimozemských dobyvatelů, krakatice, sépie a chobotnice nic nepřekoná. V posledních letech se navíc množí důkazy, že chobotnice a jim příbuzní, dvoužábří, hlavonožci v nevídané míře zasahují do přepisu svých genů. Podle nového výzkumu dokonce bývají tyto zásahy vyvážené menší proměnlivostí na úrovni DNA. To nedokazuje nic menšího, než že si dvoužábří rozvinuli speciální způsob přizpůsobování změnám prostředí.
'Minimozek' vypěstovaný v laboratoři se sám napojil na míchu
21. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Přezdívají se jim "mini-mozky", ačkoliv oficiálně mají tajuplnější název "organoidy". Uměle a in vitro kultivované shluky buněk dorůstají stále komplexnějších tvarů a délek - a umožňují tak vědcům studovat i nejrůznější tělesné projevy bezpečně v kontrolovaném prostředí. Nejnověji další organoid sám demonstroval autonomní schopnost orgánu napojovat se na míchu. Spolu s pokrokem na poli výzkumu organoidů se však stávají stále aktuálnější etické otázky, které výzkum vyvolává.
Dvě nové genové terapie úspěšně léčí degenerativní slepotu
19. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Říká se, že v životě máme jen dvě jistoty - pro třetinu z nás je však krom daní a smrti jistá i třetí skutečnost. Totiž zhoršení či ztráta zraku v průběhu přibývajících let. Právě zhruba třetinu populace totiž v průběhu let postihuje řada degenerativních, vrozených nemocí zraku, které dovedou často ve věku po šedesáti či sedmdesáti letech způsobit de facto slepotu, nejčastěji ve formě makulární degenerace. Dvojice nových, separátních genových terapií však tyto choroby začaly s překvapivou úspěšností léčit.
Čína naklonovala makaky. Mohli by snížit pokusy na zvířatech
26. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.
MIT vyvinula vdechnutelnou mRNA. Mohla by vést k novým typům léků
16. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Léčba plicních onemocnění se dnes stále mnohdy musí omezovat na nepřímou– doručit léky přímo do plic je totiž složité. Vystavit plicní tkáně efektivním chemikáliím může vést spíše k dalším respiračním problémům než k vyléčení nemoci. Co kdyby však vznikla metoda, která by umožnila plicím vdechnout jenom základní "komponenty" léku a poté si účinnou látku vyrobit přímo v plicích, tedy bez ohrožení dýchání samotného? Právě to slibuje nový objev z dílny MIT a londýnské Imperial College.