Články s tagem: genetika

Tryskový pohon, osm chapadel, perfektní maskování a vynikající inteligence. Kam se hrabe Predátor. Pokud bychom na Zemi hledali předobraz mimozemských dobyvatelů, krakatice, sépie a chobotnice nic nepřekoná. V posledních letech se navíc množí důkazy, že chobotnice a jim příbuzní, dvoužábří, hlavonožci v nevídané míře zasahují do přepisu svých genů. Podle nového výzkumu dokonce bývají tyto zásahy vyvážené menší proměnlivostí na úrovni DNA. To nedokazuje nic menšího, než že si dvoužábří rozvinuli speciální způsob přizpůsobování změnám prostředí.

Přezdívají se jim "mini-mozky", ačkoliv oficiálně mají tajuplnější název "organoidy". Uměle a in vitro kultivované shluky buněk dorůstají stále komplexnějších tvarů a délek - a umožňují tak vědcům studovat i nejrůznější tělesné projevy bezpečně v kontrolovaném prostředí. Nejnověji další organoid sám demonstroval autonomní schopnost orgánu napojovat se na míchu. Spolu s pokrokem na poli výzkumu organoidů se však stávají stále aktuálnější etické otázky, které výzkum vyvolává.

Říká se, že v životě máme jen dvě jistoty - pro třetinu z nás je však krom daní a smrti jistá i třetí skutečnost. Totiž zhoršení či ztráta zraku v průběhu přibývajících let. Právě zhruba třetinu populace totiž v průběhu let postihuje řada degenerativních, vrozených nemocí zraku, které dovedou často ve věku po šedesáti či sedmdesáti letech způsobit de facto slepotu, nejčastěji ve formě makulární degenerace. Dvojice nových, separátních genových terapií však tyto choroby začaly s překvapivou úspěšností léčit.

Znečištění vzduchu v domácnostech by mohly pomoci snižovat geneticky upravené rostliny. Vložením králičího genu do obyčejné pokojové květiny dosáhli vědci z Washingtonské univerzity toho, že rostlina dokáže rozkládat chemické látky, jako je benzen či chloroform.

Léčba plicních onemocnění se dnes stále mnohdy musí omezovat na nepřímou– doručit léky přímo do plic je totiž složité. Vystavit plicní tkáně efektivním chemikáliím může vést spíše k dalším respiračním problémům než k vyléčení nemoci. Co kdyby však vznikla metoda, která by umožnila plicím vdechnout jenom základní "komponenty" léku a poté si účinnou látku vyrobit přímo v plicích, tedy bez ohrožení dýchání samotného? Právě to slibuje nový objev z dílny MIT a londýnské Imperial College.

Ačkoliv se tempo populačního růstu postupně celosvětově snižuje, vize budoucnosti lidstva je nemilosrdná – stále míříme k 9 až 11 miliardám lidí na planetě. Dojde-li na radikální prodloužení lidského života, může tento počet růst ještě více. Chceme-li nakrmit lidstvo na stále méně stabilní planetě, nebude zřejmě jiná možnost, než sáhnout po geneticky upravených plodinách. Unikátní americký výzkum nyní přišel s metodou, jak pomocí promování specifických genů navýšit biomasu rostlin až o 40 procent.