Ačkoliv se tempo populačního růstu postupně celosvětově snižuje, vize budoucnosti lidstva je nemilosrdná – stále míříme k 9 až 11 miliardám lidí na planetě. Dojde-li na radikální prodloužení lidského života, může tento počet růst ještě více. Chceme-li nakrmit lidstvo na stále méně stabilní planetě, nebude zřejmě jiná možnost, než sáhnout po geneticky upravených plodinách. Unikátní americký výzkum nyní přišel s metodou, jak pomocí promování specifických genů navýšit biomasu rostlin až o 40 procent.

Imunoterapie letos získala na váze i díky nejnovějšímu udělení Nobelovy ceny za medicínu, i přes úspěchy při klinických terapiích však jako forma léčby rakoviny zůstává tato metoda stále extrémně drahá. Na trhu již existuje několik "léčiv", které mohou imunitní systém nakopnout vstříc vydatnějšímu boji s nádory - všechny jsou však příliš nákladné. Pomocnou ruku ve zlevňování nyní podala nová práce, která přeprogramované imunitní buňky vyrábí z buněk kožních.

Když v roce 2013 došlo na první sekvenování celé lidské DNA, projekt zabral 13 let a stál kolem 50 miliard korun. Dnes umíme totéž zvládnout za 20 tisíc korun a 30 minut - rychlost se přitom dále zvyšuje a cena snižuje. Konečně se tak začínají objevovat i praktické aplikace metody. Vědecký tým v Cambridge dokončil největší databázi sekvenované DNA na světě využitelnou pro lékařské účely. Zrychlit a zpřesnit by měla diagnózu pro tisíce britských pacientů. A jako příklad může sloužit i podobným snahám ve zbytku světa včetně Česka.

Málokterý evoluční příběh je tak strhující, jako historie mitochondrií. Z mnoha rozumných důvodů se u savců předávají jen po matce, díky čemuž můžeme rekonstruovat dávné evoluční či demografické události z historie našeho rodu. No a zrovna když si tím začneme být nejjistější, přijde takový šok, jako že se mitochondrie mohou dědit i po otci.

Autoři sci-fi si ten okamžik představovali v různém ranku po celá desetiletí - nakonec jsme se však o narození prvních geneticky upravených dětí dozvěděli toto pondělí poněkud nedramaticky. Dvě čínské holčičky se totiž podle agentury AP  a deníku Daily Mail narodily s cílenou mutací, která jim dává imunitu proti viru HIV. Čínská zpráva prozatím nebyla ověřena z nezávislých zdrojů, neexistuje však mnoho praktických důvodů ji nevěřit.

Prenatální testy odsunuly problém dědičných chorob stranou – řada těhotenství, u nichž testy riziko dědičné nemoci odhalí, je ukončeno. Přesto však takový přístup nelze považovat za "skutečné" vyléčení. To slibuje až počínající věk genových terapií. Další z nich se nyní podařilo vykurýrovat, prozatím u psů, zhoubnou Duchennovu svalovou dystrofii.