Posílení imunitní odezvy těla vůči nádorovému onemocnění je novým žhavým trendem onkologie - takzvaná imunoterapie. Již tradiční formou tohoto postupu je odebrání imunitních buněk pacienta, jejich "naučení" vyhledávání rakovinových buněk pomocí genetické terapie, rozmnožení a vrácení do těla. Tento postup je ale drahý a časově náročný. Probíhají proti i jiné formy pokusů, které by "naučily" imunitní buňky vyhledávat nádory po injekci bioaktivních látek přímo do těla pacienta.

Pozdní detekce nádorových onemocnění zůstává i dnes hlavním důvodem jejich vysoké úmrtnosti. Při včasném odhalení má totiž většina typů rakoviny velmi dobré vyhlídky na úplné vyléčení - nové experimentální terapie pak tuto šanci ještě zvyšují. Rozpoznání nemoci v běžné praxi však stále není snadné, a to může pacienta stát to nejdražší. Situace se přesto pomalu stáčí k lepšímu - nejnověji díky krevnímu testu odhalujícímu rakovinu kůže.

Mezi vědeckými publikacemi se na konci června objevila šokující práce, podle níž z analýzy koster starých Egypťanů vyplynulo překvapivé odhalení – v dávné civilizaci "na počátku času" byl výskyt rakoviny až stonásobně nižší než dnes. Jde o vodu na mlýn filipice proti moderní společnosti, anebo se celá věc při bližším náhledu jeví trochu jinak?

O genovém editoru CRISPR se obvykle mluví v souvislosti s možnostmi zkoumání našeho DNA, modifikací plodin a organismů anebo ve snaze léčit jím dědičné choroby. Nový startup však hodlá CRISPR využít především jako diagnostický nástroj pro lepší a přesnější odhalování stavu pacientů. Pokud tato snaha uspěje, může se stát CRISPR levným způsobem diagnostikování řady rizikových chorob – testy by přitom měly být tak jednoduché, že si je bude doma moct dělat každý z nás.

Celkem se vědcům podařilo vymýtit rakovinu u 87 myší z 90 stižených zhoubnou nemocí – právě takovou bilancí se tento týden pochlubili výzkumníci Stanfordovy univerzity po představení nové "vakcíny" proti rakovině. Injekce stimulující imunitní odezvu zasaženého těla nyní čeká na vyzkoušení u patnácti lidských pacientů.

Lidé, kteří v mládí trpěli obezitou, nemají po zdravotní stránce zcela vyhráno, ani když zhubnou. Podle nedávného výzkumu jsou totiž i poté ohroženi zákeřnou chorobou více než ti, kteří si kila navíc nikdy nevypěstovali.