Objevili jsme už mnoho exoplanet, ale z nového nálezu jsou astronomové přesto nadšeni. Nalezli hned tři exoplanety, které jsou od Země vzdálené jen 73 světelných let. Mohly by nám leccos prozradit o vzniku planet, a navíc vést k objevu obyvatelného světa.

"Nejbližší" budoucnost Slunce je nejspíše mnoha lidem známá - do pěti miliard let dojde uvnitř Slunce palivo pro stávající typ reakce a hvězda se začne měnit v rudého obra. Během této etapy dost možná pohltí i Zemi. Tou dobou však už na jejím povrchu život s nejvyšší pravděpodobností nebude. Jakmile za zhruba další jednu až dvě miliardy let dojde na kolaps vnějších částí solární atmosféry, sluneční soustava se přemění na "planetární mlhovinu". Spolu s tím se zbylé sluneční jádro stane tzv. bílým trpaslíkem. Jak ten bude následně chladnout, bude se stávat trpaslíkem černým. Takový proces pak může trvat desítky až stovky miliard let. Nyní víme více o tom, jak detailněji vypadá.

Počátek září 1859 se nesl v jiskřivém duchu. Masivní sluneční bouře známá jako Carringtonova událost poškodila elektrická zařízení po celé Zemi. Tehdy šlo jen o pár telegrafů, při dnešní závislosti civilizace na elektřině by dopady byly mnohem horší. Nová studie dvojice vědců z Harvardu však tvrdí, že by nás mohl ochránit kosmický štít.

Od té doby, co astronomové dohlédnou k jiným hvězdám, mnohé z nich trápí nepřítomnost viditelného dvojčete naši nejbližší hvězdy, Slunce. Většina hvězd na obloze totiž existuje v páru – naše Slunce a menšina dalších hvězd však nebesy kráčejí osamocené. Podle nové studie tomu však tak vždy nebylo. Dokonce se zdá, že všechny hvězdy vznikají v páru a teprve postupně některé z nich o své kosmické dvojče přijdou.

Právě dobíhající týden byl nezvykle bohatý na jevy, kterými se lze na obloze kochat spíše v exotičtějších destinacích. Páteční částečné zatmění slunce možná zklamalo ty, kdo čekali nějakou velkolepou stmívací show, ale polární záře? Tou nepohrdl nikdo.

Všechno nejlepší! Minulý týden oslavila družice SDO pět let na oběžné dráze Země. Co přesně tam vyvádí? Bez ustání snímkuje naši mateřskou hvězdu. U příležitosti pětiletého výročí připravilo Goddardovo kosmické středisko časosběrný sestřih, ze kterého padá brada.