Počátek září 1859 se nesl v jiskřivém duchu. Masivní sluneční bouře známá jako Carringtonova událost poškodila elektrická zařízení po celé Zemi. Tehdy šlo jen o pár telegrafů, při dnešní závislosti civilizace na elektřině by dopady byly mnohem horší. Nová studie dvojice vědců z Harvardu však tvrdí, že by nás mohl ochránit kosmický štít.

Pozorování Slunce patří mezi disciplíny, které pomohly moderní vědě k jejímu zrodu. Přesto máme stále co dohánět – úhlem našeho pohledu na Slunce je totiž skoro vždy jenom Země. Před dvěma lety se podařilo to pro jednou změnit, když improvizovaný pokus dovolil přeměnit flotilu kosmických sond na aparatury sledující průběh výronu koronální hmoty napříč celou sluneční soustavou. Poprvé v historii jsme tak mohli jev sledovat, jak se šíří napříč planetami.

Od té doby, co astronomové dohlédnou k jiným hvězdám, mnohé z nich trápí nepřítomnost viditelného dvojčete naši nejbližší hvězdy, Slunce. Většina hvězd na obloze totiž existuje v páru – naše Slunce a menšina dalších hvězd však nebesy kráčejí osamocené. Podle nové studie tomu však tak vždy nebylo. Dokonce se zdá, že všechny hvězdy vznikají v páru a teprve postupně některé z nich o své kosmické dvojče přijdou.

Všechno nejlepší! Minulý týden oslavila družice SDO pět let na oběžné dráze Země. Co přesně tam vyvádí? Bez ustání snímkuje naši mateřskou hvězdu. U příležitosti pětiletého výročí připravilo Goddardovo kosmické středisko časosběrný sestřih, ze kterého padá brada.

Z hvězd na obloze ma na naše životy vliv pouze jediná, Slunce. Bez mateřské hvězdy bychom tu jednak nebyli vůbec a zároveň nás doprovází po celý život. Podle nové studie dokonce slunce výrazně ovlivňuje jeho délku už během narození.

Ve filmu Sunshine si jedna z postav potrpěla na zírání do Slunce. Na denním světle to rozhodně nezkoušejte, protože si nevratně zničíte oči, ale úžasnému videu, které připravil kanadský nadšenec, se vyhýbat nemusíte. Naopak!