... Anebo si přičichněte k tričku partnera. Pro to, abyste se odebrali do říše snů je však nutné, aby nebylo vyprané, upozorňuje univerzitní výzkum.

Spánek má na lidský organismus větší vliv, než si uvědomujeme. Vědci poprvé popsali chemický jev, který stojí za regenerací našeho těla při spaní. 

K takovému překvapivému poznatku, který jde proti obecnému povědomí, dospěli biologové z anglického Manchesteru. Háček je v tom, jak modré světlo večer "užívat".

Některá spí ve vzduchu za letu a nikdy neusnou tvrdě, jiná spí i několik měsíců. Každé zvíře má svůj způsob a čas, který spánkem tráví. Zatím se vědcům však nepodařilo najít žádného tvora, který by nikdy nespal. 

Ve spánku dokážeme rozeznávat významné diskuse, které se během něj odehrávají v naší blízkosti, ale neumíme si pak po probuzení na ně vzpomenout. Podle nové studie umí mozek během spánku registorvat vnější podnět a vybírá pro nás významnější stimuly, na které nás někdy nutí i reagovat. Třeba probuzením v autobuse včas, abychom nepřejeli.

Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.