Požár v městské zástavbě je dnes vnímaný jako nepříjemná událost, která může ve výjimečných případech vzít život i několika nešťastníků. S rozvojem moderních protipožárních materiálů, mechanizovaných hasičských sborů i ústředního rozvodu vody se oheň stal dobrým sluhou, ale jen málokdy i špatným pánem. Jde však o výdobytek posledních staletí, mnohdy jenom desetiletí. Plameny byly po většinu historie civilizace potenciální zkázou několika měst. Nové studium prehistorického sídliště v Anglii, známého jako Must Farm, odhalily, že bleskový požár byl osudný i tomuto stavení. 

Na rostlinném životě závisí praktický celá pyramida planetárního života. Živočichové jsou na suchozemských rostlinách závislí jak z hlediska produkce části atmosférického kyslíku, tak i kvůli potravě. Masožravci možná do úst nevezmou ani lísteček, ale i jejich přežití závislí na oblibě býložravců v rostlinné potravě. Zatímco úbytek živočichů je přitom dobře zdokumentován i často varovně reflektován, stranou zájmu stojí úbytek rostlinných druhů. Nejnovější studie přitom zjistila, že od počátku průmyslové revoluce je tempo vymírání rostlinných druhů dvakrát větší než právě v případě živočichů.

Navzdory existenci genetiky prakticky už od jejího objevu platí, že předané zkušenosti nelze přenést z jedné bytosti na druhou. Říká se tomu Weissmanova bariéra a jedná se o vědecké dogma, které platí po víc než století. Několik posledních studií na hlísticích ale ukazuje, že se jeho definice zřejmě bude muset jistým způsobem upravit. Po několika polovičních studiích bylo totiž poprvé v praxi demonstrováno, že hlístice si dovedou předávat i vzpomínky/zkušenosti mezigeneračně!

Pandy jsou známé neutuchající láskou k bambusům. Jsou sice býložravé, ale nebylo tomu tak vždycky, kdysi byly masožravci. Bambus je ale bohatý na bílkoviny, a tak se množství zkonzumovaných bílkovin, sacharidů a tuků se u těchto medvědů rovná zkonzumovanému množství u masožravce.

Před sto lety lidé věřili, že na Marsu bují civilizace. Dnes víme, že by na jeho povrchu měl problém přežít i ten nejodolnější pozemský život. Jak podle dálkového průzkumu, tak podle výzkumných sond, které na Marsu přistály, může dnes rudá planeta hostit v nejoptimističtějším případě pouze malé populace vysoce odolných mikrobů. Nemohlo tomu ale být jinak v minulosti? Podle vědců se před miliardami let na povrchu Marsu rozkládaly celé oceány. Nový výzkum potom naznačuje, že tekutá voda mohla na povrchu Marsu vydržet velmi dlouho – možná do doby před jednou miliardou let, nebo ještě déle…

Přiřadit specifický počet nějaké komodity k symbolickému znaku - tedy třeba dvojici jablek k číslovce "2" - bývá považováno za znak vyšší kognice. Stále častěji se však ze studií na zvířatech ukazuje, že ne všichni tvorové si podobnou schopnost musejí osvojit v první třídě základní školy. Nejnověji se ukázalo, že podobné symbolické myšlení zvládnou dokonce i titěrné včely. Zdaleka to však nezvládají tak dobře jako lidé.