Články s tagem: věda a poznání
Počítač dovede v mozku rozeznat mluvená slova
27. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Jak dlouho zůstanou naše myšlenky známé jenom nám? Okamžik do možného nahlédnutí do lidské mysli se možná krátí - již druhý tým neurovědců totiž v posledních měsících přišel na způsob, jak v mozkové aktivitě "přečíst" mluvená slova. Výzkum, který by mohl pomoct lidem upoutaným na lůžko, je zatím čistě experimentálního charakteru. Nad jeho přísliby se však tají dech.
Za největší vymírání v dějinách mohou vulkány
26. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Vulkány nebývají vnímány jako jeden z matadorů planetární destrukce. Daleko větší pozornosti se dostává činnosti Slunce nebo nárazům kosmických planetek do Země. Snad za to může skutečnost, že poslové z kosmu působí jako cosi hrozivějšího, co nemáme pod kontrolou. Skutečnost nemůže být odlišnější. Od roztaveného vnitřku naší planety nás dělí relativně tenká pevná slupka, a vulkány podle nové studie dokonce mohly i za největší vymírání před 252 miliony let.
První 3D biotisknuté srdce slibuje pokrok na poli transplantátů
25. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Výzkumníkům z Telavivské univerzity se podařilo poprvé s pomocí 3D biotisku vytvořit zmenšeninu lidského srdce vytvořenou z lidských kmenových buněk. Ačkoliv je výsledek prozatím příliš malý na transplantaci, srdce je anatomicky shodné se svým předobrazem z lidského hrudního koše. Autoři studie předpokládají, že k plnohodnotnému orgánu tohoto druhu by mohli dojít snad do 10 let.
Mars seizmicky žije. Máme první důkaz
24. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Za několik dnů to bude rok, co sonda InSight 5. května 2018 vzlétla ze Země na Mars. Modul, který přistál na povrchu Rudé planety 26. listopadu 2018, se oproti jiným, dřívějším sondám a roverům vyznačuje především svým seismometrem. Je to vůbec poprvé, co supercitlivý detektor otřesů na Marsu přistál - marsovští vědci si od zařízení slibovali potvrzení či vyvrácení vnitřní aktivity Marsu. A právě to nyní potvrdila první skutečná detekce marťanského zemětřesení!
Vědci částečně oživili mozky prasat čtyři hodiny po jejich smrti
23. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Týmu amerických výzkumníků se podařilo redefinovat, jak lze nahlížet na mozkovou smrt. Podařilo se jim totiž buněčně oživit mozky 32 prasat poražených pro potravinářské účely. Zní to trochu jako kdyby výzkumníci z Yale právě vynalezli nesmrtelnost nebo v horším případě zombies - realita je však poněkud přízemnější. Daný výzkum totiž neobnovil ani vědomí ani nemá za cíl záchranu poraněných pacientů.
Učení starých Mayů, 2. díl: Mayský kalendář a výpočetní systém
22. 4. 2019
|
Pavel Vachtl
Pokud si odmyslíme na svou dobu velmi důkladná a přesná pozorování planet, Měsíce a Slunce v rámci mayské astronomie, musíme si uvědomit, že u Mayů nešlo o vědu v dnešním moderním slova smyslu. Mayská astronomie byla prakticky neoddělitelně spojena s astrologií, mytologií a s náboženskými představami, které do ní vnášeli kněží, aby s jejich pomocí vládli. Jak fungoval jejich výpočetní systém a kalendář, přibližuje druhý díl série o Mayském učení.
Bakterie dědíme po matce. První várku dostaneme hned při porodu
20. 4. 2019
|
Pavel Pešek
Zdravotní stav matky a průběh těhotenství mají nepopiratelný vliv na budoucí život dítěte. Po matce dítě zdědí jednak polovinu jaderné genetické informace, celou genetickou informaci organel mitochondrií, které se téměř výhradně dědí jen po mateřské linii, a jak se nově ukazuje, tak i výraznou část genetické informace mikrobiomu.
Lidé si vybírají partnery s podobným zdravím, jaké mají oni sami
19. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Myslíte, že existuje láska na první pohled? Podle poslední vědecké studie možná ano - zdá se totiž, že celoživotní páry mají statisticky významnou tendenci hledat jeden druhého podle svých zdravotních rizik. Než však začnete toto zjištění interpretovat jako existenci jakéhosi "šestého smyslu", ještě raději počkejte. Práce totiž sama zmiňuje, že odhalila jenom statistickou korelaci. Také tedy může být další dokonalou ilustrací dilematu mezi tím, zdali bylo první vejce anebo slepice.