Články s tagem: věda a poznání
Člověk
Egypt se pochlubil desítkami nově objevených mumií střední třídy obyvatel
8. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
1
Ačkoliv od konce éry relativně samostatného Egypta brzy uplynou už víc než dvě tisíciletí, egyptské území stále dovede vydat zajímavé nálezy. Místní archeologové tak o víkendu odhalili na čtyři desítky mumií z éry vlády Ptolemaiovců. Osvětlit by mohly více to, jak žila a umírala středně zámožná třída v posledním významném období egyptské slávy.
Technologie
Laser umí nově přenášet zvuk přímo do lidského ucha
5. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
2
Poslouchat zvukový záznam je dnes zcela běžnou součásti našeho života. Ještě před sto lety však šlo o luxus a dvě století nazpět o pouhý sen. Principy reprodukce zvuku se však v praxi příliš neliší od toho, jak byly vyvinuty v druhé polovině 19. století. Možná se ale blíží nová revoluce – laserová reprodukce zvuku slibuje možnost přenášet zvukový záznam na metrovou vzdálenost od zdroje tak, aby zvukovou stopu slyšel jenom sám posluchač.
Technologie
Jsme na cestě k supravodivosti za pokojové teploty
4. 2. 2019
|
Pavel Vachtl
Supravodivost je zvláštním jevem v oblasti pevných látek, který známe už od roku 1911. Jeho podstatou je vymizení elektrického odporu v jistém materiálu, je-li ochlazen pod určitou (kritickou) teplotu. V takovém případě proudí elektrický proud daným materiálem prakticky bez energetických ztrát a v mimořádně vysokém množství. Problém je, že ona kritická teplota je hluboko pod bodem mrazu. A tak se týmy z celého světa snaží objevit způsob, jak supravodivosti dosáhnout za přijatelnějších teplot.
Technologie
'Kouzelníci' z MITu dokázali zmenšit objekty až na tisícinu jejich objemu
3. 2. 2019
|
Pavel Vachtl
3
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli s novou metodou, která slibuje vytvářet velmi malé objekty s jemnými detaily zhruba 50 nanometrů, navíc prakticky jakéhokoliv tvaru. Čím menší je však nějaký objekt, tím hůře se zpravidla vyrábí a upravuje. "Kouzelníci" z MIT pod vedením profesora Edwarda Boydena proto nejdříve vytvořili model kýženého objektu ve větším měřítku a následně jej speciálním postupem zmenšili až na tisícinu objemu, a to beze změny tvaru, tedy velikostních poměrů. Jak se jim to povedlo?
Člověk
Rádi si o víkendu přispíte? Trpíte sociálním jet lagem
K tomu, abyste trpěli pásmovou nemocí, nepotřebujete dlouhý let. Stačí vypínat o víkendu budík a pár hodin si přispat. Jednoduše tak může vzniknout takzvaný sociální jet lag, který s sebou nese snížený duševní výkon, přibírání na váze či riziko chronického onemocnění. Nejvíce jím trpí "sovy".
Vesmír
Proč jsme se od roku 1972 nevrátili na Měsíc?
1. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
8
Americká agentura NASA, Čína, Evropská kosmická agentura, ale i soukromé společnosti jako SpaceX nebo Blue Origin mají stále častěji v hledáčku přistání lidí na naší nejbližší oběžnici. Skoro se zdá, že Měsíc je po několika generacích novou velkou metou kosmického programu - alespoň tohoto pilotovaného. Spolu s tím se však občas objevuje i pochybovačná otázka, proč to trvá tak dlouho? Jak to, že dnes neumíme to, co zvládly generace našich (pra)rodičů v 60. a 70. letech?
Technologie
Nový sken mozku umí rozeznat jednotlivá slova lidské reči
31. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Není možná daleko den, kdy se pacienti s pokročilou sklerózou (ALS) dočkají zcela nového pomocníka. Nová studie totiž s pomocí technologie skenování mozkové aktivity, strojového učení a syntezátorů řeči proměnila mozkovou činnost ve srozumitelnou řeč. Byť to ještě automaticky neznamená, že vědci dovedou číst slova, která si pacient "představuje", mohl by výzkum právě k takovému cíli výrazně napomoct.
Člověk
Za Alzheimerovou nemocí možná stojí bakterie způsobující paradontózu
30. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
2
Co způsobuje Alzheimerovu nemoc? Již nějaký čas se vědci přou o to, co přesně může být původcem choroby. Několik posledních studií stále výrazněji přináší argumenty k takzvané infekční teorii - podle ní by neurodegenerativní choroba mohla být vlastně infekcí. Nová práce Louisvillské univerzity, která odhalila spojitost mezi bakteriemi způsobujícími infekci dásní a Alzheimerem, k tomu přináší další lavinu argumentů.