Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?

Jen v 15. století měl mor v Evropě na svědomí 50 milionů obětí. Během tří velkých pandemií pak po světě zemřelo více než 200 milionů lidí. Nová studie potvrzuje, že v jeho šíření hrály zásadní roli obchodní cesty. Dostupnost cestování má podíl na šíření moru i v dnešní době, nemoc totiž stále ještě neřekla své poslední slovo.

Sicílie leží v rámci Evropy v tektonicky mimořádně nestabilní oblasti, což vede nejen k vysokému riziku zemětřesení, ale i k pomalému oddalování ostrova od Itálie. Vědci nyní objevili mechanismy, které k pohybu Sicílie vedou.

Bývaly časy, kdy byl kyslík pro život prudce jedovatou látkou. Než se to změnilo a drtivá většina života se na kyslíku naopak stala závislá, prožila si planeta největší masové vymírání známé historie. Nová práce z Jihoafrické republiky nám dává poznat další milník na cestě k dnešní dominanci života: Ačkoliv byl pro kyslíkové organismy tehdejší svět nehostinný, zřejmě se jim dobře dařilo v uzavřených enklávách. Vědci to zjistili studiem pyritu, který také možná znáte pod názvem "kočičí zlato".

I v roce 2018 platí, že nejsilnější počítače světa zdaleka nemají na kapacitu průměrného lidského mozku. Při podobných srovnáních se ovšem "v překladu" ztrácí diametrálně odlišná architektura počítače vůči mozku. Právě to se snaží změnit novinka z laboratoří Massachuttského technologického institutu (MIT) ve formě umělých synapsí. Přinést by mohla zejména miniaturizovaný hardware pro umělé inteligence.

Moderní technologie mohou vrhnout nečekané světlo i na sto let staré archeologické objevy. Nejnověji se tak stalo v případě analýzy DNA dvojice mumifikovaných Egypťanů pohřbených před 4000 lety. Vědci díky tomu mohli rozlousknout oříšek, nad nímž si egyptologové lámali hlavu už od roku 1907.