Články s tagem: věda a poznání
Technologie
Umělé synapse otevírají cestu 'mozku na čipu'
26. 1. 2018
|
Ladislav Loukota
I v roce 2018 platí, že nejsilnější počítače světa zdaleka nemají na kapacitu průměrného lidského mozku. Při podobných srovnáních se ovšem "v překladu" ztrácí diametrálně odlišná architektura počítače vůči mozku. Právě to se snaží změnit novinka z laboratoří Massachuttského technologického institutu (MIT) ve formě umělých synapsí. Přinést by mohla zejména miniaturizovaný hardware pro umělé inteligence.
Člověk
Studium egyptských mumií odhalilo nečekanou identitu slavných bratrů
25. 1. 2018
|
Ladislav Loukota
Moderní technologie mohou vrhnout nečekané světlo i na sto let staré archeologické objevy. Nejnověji se tak stalo v případě analýzy DNA dvojice mumifikovaných Egypťanů pohřbených před 4000 lety. Vědci díky tomu mohli rozlousknout oříšek, nad nímž si egyptologové lámali hlavu už od roku 1907.
Člověk
Proč ve stáří lidé špatně spí?
24. 1. 2018
|
red
Pouhých třicet procent mužů a dvacet procent žen ve třetím věku může prohlásit, že se jim dobře spí. Zbytek se většinu noci převaluje, nemůže usnout nebo se opakovaně budí. Jaké jsou příčiny nekvalitního spánku seniorů?
Příroda
Jak vznikla hmyzí křídla? Odpověď možná skrývají zadečky potemníků
23. 1. 2018
|
Jan Toman
Vynález aktivního letu otevřel dávným hmyzím zástupcům cestu k ovládnutí světa. Okřídlení členovci už v prvohorách vyvinuli moderní ekologické strategie, obsadili pustá prostředí a spolu s dalšími průkopníky dali základ suchozemským ekosystémům, jak je známe dnes. Dokonce i zářné úspěchy dalších aktivně létajících skupin – pterosaurů, ptáků a netopýrů – které přišly o několik set milionů let později, ve srovnání s hmyzem povážlivě blednou. O to víc proto překvapí fakt, že na tu nejzákladnější otázku odpověď pořád neznáme. Jak se vyvinula hmyzí křídla?
Zpravodajství
Velký objev českých vědců: Usnadnili cestu k řešení 'antibiotické krize'?
23. 1. 2018
|
šar
Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v době poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik.
Příroda
'Tasmánský čert' a jeho příbuzní patrně vděčí za svůj úspěch výkyvům klimatu
22. 1. 2018
|
Jan Toman
Austrálie je přinejmenším od křídového období, kdy se kompletně izolovala od ostatních kontinentů, světem sama pro sebe. Nikde jinde nepřevládli jakožto dominantní skupina savců vačnatci. Někteří z nich se za posledních sto milionů let vyvinuli do nejbizarnějších forem. Další, například vakovlci, vakokrti nebo vakoveverky, naopak nezávisle dosáhli velmi podobného vzhledu a chování jako jejich jejich placentální "bratranci" ve zbytku světa. Narazíme zde ale i na ještě podivnější ptakořitné savce zahrnující ptakopysky či ježury a mnoho dalších specifických evolučních linií.
Člověk
Tučná strava ovlivňuje mozek, snižuje paměť a schopnost učit se
20. 1. 2018
|
red
Tučná strava neškodí jen tělu, ale i mozku. Podle nové studie ovlivňuje schopnost učení a paměť.
Člověk
Začal velký klinický test univerzálního očkování proti chřipce
19. 1. 2018
|
Ladislav Loukota
Rok co rok chřipka postihne až desetinu světové populace. Sezónní očkování může dopady pravidelné epidemie zmínit jenom do určité míry – vakcíny totiž vznikají "pouhým" odhadem budoucího dominantního kmene viru, a můžou se tak mýlit. Na něco takového ostatně došlo právě letos. Spolu s tím však míří do nové fáze vakcína, která by mohla učinit přítrž všem druhům chřipky.