Vynález aktivního letu otevřel dávným hmyzím zástupcům cestu k ovládnutí světa. Okřídlení členovci už v prvohorách vyvinuli moderní ekologické strategie, obsadili pustá prostředí a spolu s dalšími průkopníky dali základ suchozemským ekosystémům, jak je známe dnes. Dokonce i zářné úspěchy dalších aktivně létajících skupin – pterosaurů, ptáků a netopýrů – které přišly o několik set milionů let později, ve srovnání s hmyzem povážlivě blednou. O to víc proto překvapí fakt, že na tu nejzákladnější otázku odpověď pořád neznáme. Jak se vyvinula hmyzí křídla?

Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v době poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik. 

Austrálie je přinejmenším od křídového období, kdy se kompletně izolovala od ostatních kontinentů, světem sama pro sebe. Nikde jinde nepřevládli jakožto dominantní skupina savců vačnatci. Někteří z nich se za posledních sto milionů let vyvinuli do nejbizarnějších forem. Další, například vakovlci, vakokrti nebo vakoveverky, naopak nezávisle dosáhli velmi podobného vzhledu a chování jako jejich jejich placentální "bratranci" ve zbytku světa. Narazíme zde ale i na ještě podivnější ptakořitné savce zahrnující ptakopysky či ježury a mnoho dalších specifických evolučních linií. 

Rok co rok chřipka postihne až desetinu světové populace. Sezónní očkování může dopady pravidelné epidemie zmínit jenom do určité míry – vakcíny totiž vznikají "pouhým" odhadem budoucího dominantního kmene viru, a můžou se tak mýlit. Na něco takového ostatně došlo právě letos. Spolu s tím však míří do nové fáze vakcína, která by mohla učinit přítrž všem druhům chřipky.

Černé díry nemají zrovna nejlepší pověst, byť jim jako "motorům vesmíru" vděčíme za rozpohybování pěkné řádky kosmologických procesů. Nejnovější zpráva ze setkání Americké astronomické společnosti k tomu všemu přidává další důkaz, že černé díry disponují značně bipolární náladou. Důkazem k tomu je dvojí říhnutí černé díry v jádru cizí galaxie. 

Největší světová populace mořských želv, která hnízdí na Velkém bariérovém útesu, může do několika desetiletí vyhynout. Kvůli globálnímu oteplování se z nakladených vajec líhnout v naprosté většině jen samice.