Články s tagem: Věda
Pluto zřejmě vzniklo srážkou miliardy komet
3. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv Pluto již nemá status planety, neznamená to, že nepřestává být předmětem vědeckého zájmu. Ba spíše naopak. Pozoruhodný svět nám nově odhalil více o tom, jak vznikala periferie sluneční soustavy. Zdá se totiž, že Pluto vzniklo spojením velkého množství komet. Nejznámější plutoid nám tak říká více o tom, jak komety vznikaly a kolik jich ve sluneční soustavě bylo.
Archeologové našli středověkého válečníka se zbraní namísto paže
2. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Středověké období není zrovna proslavené svými komplikovanými lékařskými zákroky a vynálezy. Tím méně si středověk asociujeme s pokročilými protetikami – například první modernější brýle vznikly v renesanční Itálii až na konci 13. století, trvalo přitom několik dalších staletí, než se v Novověku vynález rozšířil dále. Nyní však tezi o pramalé vyspělosti protéz a podobných vynálezu nahlodává odhalení středověkého válečníka, který díky své umělé končetině působí spíše jako postava ze steampunkové fantasy!
'Zázračný' kosmický pohon EM Drive nefunguje. Za efekt může magnetické pole
1. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Jsou tomu zhruba tři roky, co se stal motor EM Drive slavný. Údajný revoluční pohonný systém, který je pouze napájen elektřinou, totiž svým principem porušuje hned několik fyzikálních zákonů. Přesto u něj různé prvotní studie naměřily znatelný tah. Jak k tomu dochází, zatím nikdo nevěděl - spekulovalo se snad nad vznikem virtuálních částic či podobně exotickým řešením. Očekávání levnějších letů po sluneční soustavě i nutnost přepsat fyziku však minulý týden vzala definitivně za své. Zdá se totiž, že celý zázrak EM Drive nakonec není nic víc, než jen chybou měření danou magnetickým polem Země.
Psí mikroflóra je překvapivě podobná lidské
31. 5. 2018
|
Pavel Pešek
Stačí jen trochu upravit složení střevní mikroflóry a otevře se cesta ke snadnějšímu boji s epidemií obezity a civilizačních chorob. K jeho lepšímu poznání vědcům poslouží psi - podle nejnovějšího výzkumu mají totiž mikrobiom tak podobný lidskému, že jsou přímo ideálním modelovým zvířetem. Navíc i lidské studie - například o obezitě - lze aplikovat i na psy.
Obrácená Válka s mloky: Největší pozemský obojživelník se dostal na hranu vyhubení
30. 5. 2018
|
Jan Toman
Málokterá země má s obřími mloky tak intimní pouto, jako Česká republika. Válka s mloky se stala jedním z nejznámějších děl Karla Čapka, velemlokům čínským je věnován celý pavilón v pražské ZOO a příslušník stejného druhu darovaný Čínskou lidovou republikou desítky let přežíval v chovech Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O to podstatnější jsou pro nás výsledky nejnovějšího mezinárodního výzkumu zaměřeného velemloky čínské. Podle něj se tento kdysi běžný druh dostal v divoké přírodě na hranu vymření. Člověk, zdá se, pomalu provádí válku s mloky v opačném gardu.
Vědci vytvořili nový typ tkání. Laserem dokázali spojit umělé buňky
29. 5. 2018
|
Ladislav Loukota
Těla všechny živých bytostí jsou fascinujícími biochemickými továrnami, které den za dnem mění kyslík a stravu na nejrůznější proteiny nezbytné pro správný chod organismu. Způsob, jímž se tak děje, je daný i tím, jak jsou jednotlivé buňky uspořádány do vyšších struktur nazývaných tkáně. Kdybychom tuto strukturu uměli libovolně měnit, mohli bychom možná přijít se zcela novými léky a principy fungování života samého. Výrazný krok k tomuto cílí nyní provedla studie, které se podařilo právě takové tkáně experimentálně vytvořit s pomocí laserového paprsku.
Venuše a Jupiter mají už 200 milionů let vliv na klima Země
28. 5. 2018
|
Ladislav Loukota
Na první pohled to bude znít jako poznatek ze světa astrologie – nejnovější práce se domnívá, že Jupiter a Venuše ovlivňují dění na Zemi! Namísto vlivu na to, že blížence a štíry čeká výhra v loterii, je však impakt našeho planetárního okolí daleko hůře měřitelný. Zdá se totiž, že oba světy v řádu stovek tisíců let nepatrně, v součtu však znatelně hýbou pozemským klimatem. A zdá se, že tento cyklus sahá nejméně 200 milionů let do minulosti.
Jak z dinosaurů vznikli ptáci? Ikonický Ichthyornis odhaluje evoluci zobáku
27. 5. 2018
|
Jan Toman
To, že dinosauři nevymřeli, dnes ví každé malé dítě. Pravda, už se nesetkáme s takovými obry, jako byli Tyrannosaurus rex nebo Diplodocus. S dominancí obřích plazů ve všech suchozemských ekosystémech už to také není tak růžové, jako bývávalo. Jedna linie dinosaurů však vymírání na konci druhohor přežila a my se s jejími potomky setkáváme dodnes. Jde samozřejmě o ptáky. Konkrétní evoluční cesta, na které se z dvounohých teropodních dinosaurů stali drobní, obratní a aktivně létající ptáci, ale pořád skrývá řadu tajemství. Jedním z nich je, jak a kdy se vyvinul zobák a další typické rysy ptačí lebky.