Jak nejspíše po posledních dnech seznají i obyvatelé Česka, zvýšené teploty jsou pro organismus značnou zátěží - natožpak pak pro produktivitu práce! Pokud se však vyplní očekávání klimatických vědců, budeme si muset zvykat na stále vyšší podíl extrémně horkých dnů v našem kalendáři. Co vše to může znamenat, nepřímo ukazuje indicko-americká studie stopující proměnu efektivity v neslavných indických ručních dílnách.

Smrtelnost nedává lidem spát už od doby, kdy první hominidé začali o abstraktních principech přemýšlet na afrických pláních. Snaha o dosažení nesmrtelnosti prostupuje magií i alchymií, o starých i nových, východních i západních příbězích nemluvě. Otázka na den vlastní smrti patřila k nejčastějším v antických věštírnách a neméně často se s ní můžeme setkat i v jejich moderních ezoterických a pseudovědeckých verzích. Stejný existenciální zájem pohání také vědecké zkoumání stáří a stárnutí. Kolika let se člověk může skutečně dožít a je nějak lidský věk shora ohraničený?

Vzpomínky z nás dělají osobnosti, kterými jsme - již dlouho však neurověda s psychologií tuší, že mnohé ze "vzpomínek" mohou být čistou fikcí. Nyní se k nim připojuje i pravděpodobnost, že ani nejstarší vzpomínky většiny z nás se nikdy doopravdy nestaly.

Počátek třetí tisíciletí před naším letopočtem leží v zaznamenaných dějinách lidstva až na samém chvostu. Po Mezopotámii se tou dobou proháněly první civilizace, Cheopsova pyramida byla až do jeho poloviny stále jenom "na papyru". Přesto tato perioda leží mezi dnešním datem a počátkem neolitu - a tak i civilizace, jak ji dnes chápeme - již ve druhé polovině cesty vstříc současnosti. O tom, jak vypadaly tehdejší zapomenuté kultury, nyní podle nové studie archeologů z Cambridge vypovídá i průzkum kruhové svatyně v Pömmelte, kterému se zkratkovitě přezdívá "německé Stonehenge".

Ačkoliv si dnes pod pojmem "peníze" většina z nás představí papírové či kovové bankovky, identita univerzální měny se napříč historií značně měnila. Směnný obchod byl v minulosti postavený na vzájemném vyhandlování různých komodit. Najít přesný okamžik, kdy se "komodity" vyměnily za "peníze", je ale zhola nemožné. Připomíná to i nová studie "tranzitního platidla" z období Mayů ve formě kakaových bobů.

Jenom máloco je tak populárním představitelem archeologického oboru jako prosévání egyptských památek. Právě proto vzbudilo nemalé ohlasy objevení "nového" sarkofágu v Alexandrii – nejenže doposud nebyl otevřen, ale také identita těla uvnitř byla prozatím neznámá. To nejpodstatnější na novém objevu však bylo, že ani stěna, za níž byl sarkofág nalezen, nebyla zřejmě po poslední dva tisíce let porušena! Šlo tak o vzácný případ pohřebiště, které snad ušlo pozornosti vykradačů hrobek. Následné otevření sarkofágu bylo proto poněkud vystřízlivěním...