Až o 30 tisíc let nazpět může počátky lidské umělecké činnosti posunout nový nález z jihoafrické jeskyně Blombos. Archeologové tu totiž oznámili objev předmětu starého až 73 tisíc let, na němž je vyjevena nejstarší známa kresba. Má charakter devíti rudých linek, díky čemuž tak trochu připomíná moderní symbol # pro hashtag.

Posílení imunitní odezvy těla vůči nádorovému onemocnění je novým žhavým trendem onkologie - takzvaná imunoterapie. Již tradiční formou tohoto postupu je odebrání imunitních buněk pacienta, jejich "naučení" vyhledávání rakovinových buněk pomocí genetické terapie, rozmnožení a vrácení do těla. Tento postup je ale drahý a časově náročný. Probíhají proti i jiné formy pokusů, které by "naučily" imunitní buňky vyhledávat nádory po injekci bioaktivních látek přímo do těla pacienta.

Temný středověk si obvykle spojujeme s pádem Říma, nájezdy barbarů a celkovým úpadkem kultury, bohatství i vzdělanosti. Poslední, co bychom od tohoto období zmatků čekali, je kosmopolitní společnost spojující osoby z nejrůznějších koutů světa. Přesně to ale dokládá překvapivý nález z jižního Německa – i když hned druhý pohled naznačuje, že pozadí zdejšího "multi-kulti" možná bylo daleko temnější…

Jako výjimečný obchodní artikl historie máme tendenci vnímat spíše vzácné kovy - zlato, stříbro, měď. Dávno před nimi však první kultury našly zálibu v docela jiné druhu komodity. Řeč je o jantaru, ale i nefritu či obsidiánu, které bylo v dané éře snazší zpracovat a které kvůli svému vzhledu měly výjimečné postavení. Stopování toho, kterak primitivní evropské národy tisíce let před vznikem své civilizace s podobným zbožím obchodovaly, nám pomáhá ucelovat obrázek společnosti z této pradávné historie.

Pro lidstvo je jenom málo tak závažných problémů, jako zvyšující se rezistence bakterií vůči antibiotikům. Léky, které před víc než 90 lety daly moderní medicíně její nejsilnější zbraň, ztrácejí účinnost vlivem řady faktorů. Všechny ale mají společného jmenovatele v přirozeném vývoji odolnosti bakterií. Právě proto se alternativa antibiotik hledají tak obtížně. Nová kalifornská práce však přichází s  novou, nečekanou zbraní proti rezistenci.

Dát si denně sklenku vína byl dlouho lékaři doporučovaná praktika. Alkohol je tu s námi, co je civilizace civilizací – panují dokonce (spíše nepravděpodobné) teorie, podle nichž byla tvorba fermentovaných nápojů tím, co doopravdy odstartovalo neolitickou revoluci. Tato látka se nám však v posledních staletích začíná vymykat kontrole, a tak i věda mění názor. Nejnověji to dokazuje metastudie, podle níž i jediná sklenka denně má měřitelný vliv na zvýšení úmrtnosti.