Přítomnost jemných částeček ve vzduchu je jedním z největších zdravotních problémů planety. Došla k tomu alespoň nová studie, která na základě přesnějších modelů spočítala míru úmrtí způsobenou chorobami vyvolanými znečištěním vzduchu. Krom rizika pro dýchací ústrojí můžou částečky, za něž jsou nejvíc zodpovědné uhelné elektrárny a silniční doprava, také za velký počet infarktů a mrtvic. Oproti starším odhadům se nebezpečnost znečištění až zdvojnásobila.

Říká se, že v životě máme jen dvě jistoty - pro třetinu z nás je však krom daní a smrti jistá i třetí skutečnost. Totiž zhoršení či ztráta zraku v průběhu přibývajících let. Právě zhruba třetinu populace totiž v průběhu let postihuje řada degenerativních, vrozených nemocí zraku, které dovedou často ve věku po šedesáti či sedmdesáti letech způsobit de facto slepotu, nejčastěji ve formě makulární degenerace. Dvojice nových, separátních genových terapií však tyto choroby začaly s překvapivou úspěšností léčit.

V boji s ochablostí svalů spojenou se stářím a nemohoucností seniorů by mohl pomoci hormon apelin vylučovaný při cvičení. Injekce hormonu, který je běžně přítomný ve svalech, pomohly regenerovat svalová vlákna u myší. 

Vědec Charles Best byl jedním ze spoluobjevitelů inzulínu - látky, která zachránila miliony lidí po celém světě. Ocitl se ve správný čas na správném místě, zároveň však na jeho životním příběhu ulpěla stopa hořkosti. Narodil se před 120 lety.

Plané neštovice jsou dnes středně vážnou dětskou chorobou. Nebylo tomu tak ale vždy. Do druhé poloviny 20. století byly pravé neštovice nemocí, která hubila lidi po milionech. Přítrž tomu udělala až velká vakcinační kampaň v 60. letech. Co kdyby se však pravé neštovice vrátily? Podle nové studie by byly ohrožením pro celou další generaci.

Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.