Člověk

Internet se rychle mění z prostoru vytvořeného lidmi na neustále rostoucí mozaiku digitální automatizace. S nástupem generativní umělé inteligence není pravděpodobné, že by se web proměnil v úplné „město duchů“ — spíše se stává “zombie apokalypsou”, kde stále více obsahu vzniká automaticky, bez jasného lidského původu, a to mění způsob, jak jej používáme, sdílíme i důvěřujeme mu.

Nová data ukazují, že když člověk ztrácí na váze, nemusí to znamenat i ztrátu kvality svalů. Výzkumné týmy zjistily, že kombinace sníženého příjmu energie a pravidelného cvičení může vést k změnám v svalové tkáni, které připomínají tzv. mladší svalový profil — s vyšší aktivitou mitochondrií a nižší akumulací starších struktur. To otevírá nové perspektivy nejen pro hubnutí, ale i pro udržení zdraví svalů s věkem.

Nová vědecká studie ukazuje, že snížení příjmu jediné esenciální aminokyseliny – isoleucinu – významně prodloužilo život myší až o 33 % u samců a zlepšilo jejich zdraví celé dospělosti. Tento objev otevírá otázky o tom, jak mohou jednotlivé složky stravy ovlivňovat biologické stárnutí a zda by podobné strategie mohly v budoucnu pomoci i lidem.

I když deodorant a antiperspirant často najdeme vedle sebe na regálech drogerií, jejich funkce a mechanismy působení se výrazně liší. Zatímco jeden se zaměřuje na neutralizaci nepříjemného zápachu, druhý aktivně snižuje pocení. Nový přehled odborníků objasňuje, jak tyto produkty fungují, co dělají s naším tělem a jak si vybrat ten správný přípravek pro vaše potřeby.

Nová metaanalýza klinických studií odhaluje, že inhalace oxidu dusného – více známého jako „smějící se plyn“ – může nabídnout rychlou úlevu od příznaků těžké deprese i u lidí, kteří nereagují na běžné antidepresiva. Výsledky naznačují, že účinky se mohou objevit během několika hodin a přinášejí naději pro miliony trpících, i když vědci varují, že stále chybí dlouhodobá data a standardizované dávkovací postupy.

Představa, že by mužský chromozom Y mohl zmizet, fascinuje i znepokojuje veřejnost i vědce. Nové vědecké úvahy a data ukazují, že Y chromozom během stovek milionů let ztratil většinu svých genů a že by se mohl dále vyvíjet jiným směrem – možná za vzniku nového genového mechanismu určujícího pohlaví. Tento článek zkoumá, co o tomto fenoménu víme dnes a jaké otázky před námi stojí.