Člověk

Noční práce lidem neprospívá - zvyšuje riziko vzniku cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, obezity i infarktů, píše italský deník Corriere della Sera. Slabší produkce hormonu melatonin prý může být zodpovědná i za sníženou schopnost čelit poškození DNA či větší riziko nádorů.

Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?

O titul nejstaršího města na světě spolu soupeří hned několik kandidátů. S Göbekli Tepe, chrámovým komplexem v jihovýchodním Turecku, se ale může měřit jen málo z nich – kořeny tohoto sídla totiž sahají až dvanáct tisíc let do minulosti! Poprvé na něj navíc vědci narazili až v roce 1996, takže jeho průzkum stále probíhá a každý další archeologický nález představuje potenciální senzaci. 

Je opravdu možné zmírnit závislost na tabáku, bolest, úzkost nebo stres několika kapkami esence z divokých květin, kaktusů, stromů či minerálů? Oficiální medicína je skeptická, přesto "květinoterapie" získává stále více přívrženců. K léčivým výtažkům, které vytvořil téměř před sto lety britský lékař Edward Bach, přibývají další.

Výběr partnera není žádnou prkotinou – pro nezadané ani pro vědce, kteří jejich tužby a motivace zkouší mapovat. V průběhu času vykrystalizovaly dvě hlavní teorie, na jakém základě si lidé vybírají své druhy. 

My, anatomicky moderní lidé (člověk rozumný Homo sapiens), žijeme na tomto světě již 200 tisíc let. Většinu této doby se naši předci živili jako kočovní lovci a sběrači. Jedním z nejlepších způsobů, jak porozumět vývoji našich předků, je studium loveckých zbraní. Lovecké artefakty jsou ve větším množství shromážděné na místech dlouhodobých lidských tábořišť. V době kamenné byly takovými úkryty jeskyně.