Často se říká, že pod svícnem je největší tma. V případě hledání nových antibiotik to platí téměř doslovně. Po dlouhých desetiletích usilovného pátrání po nových třídách antibiotik se totiž jeden z nejslibnějších kandidátů ukázal přímo na našem těle – konkrétně v nose. 

Čím se liší lidé od ostatních zvířat? Schopností řeči, že umí poskládat Rubikovu kostku, nebo letět do vesmíru? Existuje mnohem prozaičtější věc, která nás činí výjimečnými ve zvířecí říši - brada. Žádný jiný tvor na zemi ji nemá a vědci stále nedokázali přijít na to, k čemu vlastně taková brada je.

Obvykle máme tendenci přiřazovat větší smyslové výkony zvířatům, než člověku. Údaje o tom, kolikrát citlivější je čich nebo zrak toho kterého živočicha, spolehlivě dokážou přitáhnout naši pozornost a vyburcovat fantazii. Někdy na tom ale nejsme tak špatně ani my sami. Ba co víc, v některých případech zřejmě evoluce našich smyslových orgánů dosáhla maxima možného. Jak nedávno oznámil tým evropských a amerických vědců v časopise Nature Communications, naše oko je s největší pravděpodobností schopné zachytit i dopad jednoho jediného fotonu na sítnici.

Čím dál populárnější léčba mrazem slibuje, že vyléčí astma, revma, depresi, prostě cokoli. Stačí jenom strávit pár minut v extrémním mrazu. Jenže jediné vědecky potvrzené účinky, které kryoterapie zaručeně má, jsou ty nežádoucí.

Pokud vaše díte zarputile odmítá jíst třeba houby (nebo brokolici, maso či cokoli jiného) a tvrdí, že mu připadají odporné, vůbec nemusí jít jen o rozmar, ale nový druh choroby. Restriktivní porucha příjmu potravy (ARFID) se nejčastěji projevuje právě v dětství a dospívání. 

Pokud máte pocit, že vaše dítě není tak úspěšné jako děti ostatních, měli byste se zamyslet především nad sebou. Jak ukázala série vědeckých výzkumů, někteří rodiče mají na úspěšné děti větší štěstí než ostatní. Jaké je jejich tajemství?