Jak se žilo ženám ve středověku, nastiňuje objev archeologů z Univerzity Cardiff ve Velké Británii. Podle všeho měly velmi těžký život v zemědělství. Přestože vykonávaly náročnou fyzickou práci, což se odrazilo na jejich zdraví, nevypovídá to nic o jejich postavení. Pohřbili je totiž s artefakty, které spojujeme s bohatstvím a luxusem.

Kardiovaskulární problémy spojujeme se stárnutím, v posledních letech se však karta obrací. Odborníci znepokojeně sledují, jak u starších lidí srdečních chorob ubývá, zato u těch mladších (20 až 50 let) jsou stále běžnější. Hledat za tím máme hlavně stres, nezdravý životní styl a následky covidu-19.

Víme, že sedavý způsob života škodí zdraví – ale kolik pohybu denně stačí, abychom tyto negativní dopady kompenzovali? Nová studie přináší překvapivě přesnou odpověď: jen 30 až 40 minut chůze denně může výrazně snížit rizika spojená s dlouhým sezením. A to i bez návštěvy posilovny.

Dánsko má za cíl vymýtit do roku 2040 rakovinu děložního čípku národní očkovací kampaní proti viru HPV a efektivním screeningem. Dánská společnost proti rakovině (Kræftens Bekæmpelse) to označila za realistický cíl.

Americké imigrační úřady zadržely ruskou vědkyni z Harvardské univerzity Kseniji Petrovovou na letišti v Bostonu 16. února. Měla sehrát klíčovou roli v boji proti rakovině, stále však zůstává za mřížemi a hrozí jí deportace zpět do vlasti. Tam jí přitom mohou potkat dlouhé roky vězení za kritiku války proti Ukrajině.

Znáte to. Vejdete do místnosti, uděláte krok  a najednou nemáte nejmenší tušení, proč jste tam vlastně šli. Myšlenka se vypařila jako pára nad hrncem. Jste si jistí, že to mělo nějaký smysl, jenže váš mozek si při změně prostředí velmi rád dělá malý reset. Vědci tomuto fenoménu říkají doorway effect, tedy efekt dveří. Proč se to děje a co se v tu chvíli v mozku odehrává?