Člověk

Představte si, že si dokážete vybavit téměř každý den svého života s přesností, jakou běžně známe jen z filmů. Ne útržky, ne pocity, ale celé scény se smyslovými detaily, emocemi i kontextem. Pro méně než stovku lidí na světě je to realita. Vědci nyní detailně popsali případ mladé Francouzky, jejíž výjimečná paměť nabízí nový pohled na to, jak lidský mozek zachází s minulostí, přítomností i budoucností.

Alzheimerova choroba dlouho patřila k nejstrašnějším diagnózám neurodegenerativních onemocnění, kterou věda neuměla zastavit, natož zvrátit. Nejnovější výzkumy nyní však ukazují, že i pokročilá fáze nemoci může být „zvrácena“ v laboratorních modelech prostřednictvím inovativních přístupů k obnovení energetické rovnováhy mozku nebo opravy jeho biologických funkcí. Tyto objevy nejen posouvají hranice medicíny, ale otevírají dveře k budoucím terapiím pro lidi, kteří dosud byli odsouzeni k progresivnímu úbytku mozkových funkcí.

Muži by měli podle nové studie chodit na kontrolu srdce dříve již v mladším věku, zjistila studie. Riziko kardiovaskulárních chorob a infarktu u nich stoupá kolem 35. roku života.

Vědecké výzkumy odhalují, že naše tělo aktivně vysílá biologické signály, které stimulují opravu poškozených tkání a pomáhají zpomalovat procesy stárnutí. Tyto vnitřní komunikace mezi orgány a buňkami nám poskytují nový pohled na to, jak se organismus udržuje funkční po celý život a jak by lidské stárnutí mohlo být jednou převráceno.

V zimě je za okny chmurno a v peřinách vřelé teplo. Přesto má v tomto období mnoho lidí problémy se spánkem, jako je pozdní usínání, mělký spánek a probouzení uprostřed noci.

Hledání smyslu života je tolikrát opakované heslo osobního rozvoje, ale co když experti a vědci ve skutečnosti nabízí konkrétní odpovědi podložené výzkumem? Namísto prázdných frází zjistíme, co studie skutečně říkají o tom, jakým způsobem naše každodenní volby, vztahy nebo reflexe přispívají k tomu, aby náš život měl hlubší a trvalejší význam.