Člověk

Rapamycin patří k nejsledovanějším molekulám ve výzkumu stárnutí, protože u myší opakovaně prokazatelně prodlužuje život. Otázka, zda totéž platí i pro lidi, teď dostala první solidní, ale ne definitivní odpověď díky studii PEARL.

Tvrzení, že fermentované potraviny jako jogurt, kefír, kysané zelí nebo kimči dokážou v těle rozkládat mikroplasty, se šíří sociálními sítěmi s odkazem na skutečné vědecké studie. Problém je v tom slovese, výzkum totiž mluví o něčem trochu jiném než o rozkladu, a navíc jde zatím výhradně o zvířecí modely.

Šestadvacátého září 1991 se osm lidí zamklo do rozlehlé skleněné stavby uprostřed arizonské pouště s cílem strávit tam dva roky bez jediného vstupu či výstupu a dokázat, že uzavřený ekosystém dokáže sám sebe uživit. Experiment za 150 milionů dolarů měl ukázat cestu k budoucím vesmírným koloniím. Místo toho se z něj stal jeden z nejpřesvědčivějších dokladů toho, jak snadno se dobře míněná věda může proměnit v utrpení, které jeho hlavní architekt odmítal jako utrpení vůbec uznat.

Vždycky slýcháme, že je důležité zůstat hydratovanými. V dnešní době se stala trendem konzumace balené vody. Mnoho lidí si však neuvědomuje, jak je tato životadárná tekutina pro správné fungování organismu zásadní. Nejde jen o vyplavování toxinů. Ovlivňuje i naši náladu.

Fotbal probouzí vášně, o tom není sporu. Často se však vymyká kontrole a dochází ke střetům mezi fanoušky soupeřících táborů. To se může přesunout do domácností, kde může dojít k domácímu násilí. Policie ve Velké Británii řešila dosud největší počet případů domácího násilí během nedávného mistrovství světa ve fotbale.

Úbytek objemu mozku s věkem je dobře zdokumentovaný jev, který nepostihuje všechny oblasti stejně, nejvíc ubývá v hipokampu, klíčovém centru paměti, a v prefrontální kůře, zodpovědné za plánování a rozhodování. Otázkou, kterou si klade čím dál víc výzkumníků, není jestli mozek stárnutím ztrácí objem, ale do jaké míry lze tempo tohoto úbytku ovlivnit životním stylem.