Nová výzkumná studie přináší překvapivý pohled na vznik Velké sfingy: podle experimentů vědců z NYU mohla socha začít jako přírodní jev — tvar nazývaný yardang — a později být upravena lidmi. Pokud se hypotéza potvrdí, změní se vnímání hranice mezi přírodou a lidskou tvorbou na Gízské plošině.

Ve vyprahlé poušti severní Arábie byly objeveny monumentální skalní rytiny, staré mezi 12 800 a 11 400 lety — ztvárňující životní prostředí, migrační trasy i symboliku dávných komunit. Tyto kamenné obrazy zřejmě fungovaly jako navigační značky ke zdrojům vody a potvrzují, že lidé v této oblasti žili mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.

Hormony nás doslova řídí. Ovlivňují naši náladu, emoce a fyzické i duševní zdraví. Podléhají jim stovky procesů v našem organismu. Růst a vývoj člověka, sexuální funkce a apetit, reprodukce, spánkový cyklus, bdění a mnohé další vlastnosti jsou na nich závislé. Během našich životů přitom jejich hladiny kolísají.

Věda ukazuje, že není třeba čekat na zázračné pilulky, abychom žili lépe — klíč leží v běžných volbách: pohyb, spánek, výživa, vztahy a síla. National Geographic shrnuje pět cest, které podle výzkumu skutečně prodlužují dobu, kdy jsme zdraví.

Nemoc covid-19 u zdravých a mladých lidí většinou nezpůsobuje vážnější příznaky. I takzvaný long covid je častější u chronicky nemocných nebo u jedinců s oslabenou imunitou. Vědci z The Florey Institute of Neuroscience and Mental Health pod vedením profesora Anthonyho Hannana však zjistili jeden nenápadný vliv na muže, konkrétně na spermie. A ten může ovlivňovat jejich potomky.

Ikonické čtyřtunové sochy moai na Velikonočním ostrově (Rapa Nui) před staletími domorodci přesouvali překvapivě jednoduchým, ale důmyslným způsobem. Nový výzkum amerických archeologů z Binghamton University potvrdil, že k přesouvání monumentů stačila lana, malá skupina lidí a speciálně upravené cesty.