Člověk

Člověk

PISA hlásí nejhorší výsledky v historii. Ale měří vlastně to, co si myslíme?

Organizace OECD zveřejnila nejnovější kolo mezinárodního testování PISA a titulky mluví jasně: nejhorší výsledky v historii testu, Spojené státy na svém nejhorším skóre vůbec. Ekonomický experiment starý několik let ale naznačuje, že podobná čísla mohou měřit z podstatné části něco úplně jiného, než jak moc toho studenti skutečně vědí.
Člověk

Estrogen, chromozom X a buňky z těhotenství: proč ženy trpí autoimunitou mnohem častěji

Při autoimunitních onemocněních imunitní systém napadá vlastní tělo, jako by šlo o cizí hrozbu. Nejzáhadnější na tomto jevu je, jak nerovnoměrně postihuje muže a ženy, a nejnovější výzkum ukazuje, že odpověď se skládá z hormonů, chromozomů, buněk zanechaných v těle po těhotenství i poruchy na molekulární úrovni, kterou vědci popsali teprve nedávno.
Člověk

Většina doplňků nemá prokázaný přínos. Ameriku to nezastavilo, teď je bere skoro každý

Podíl Američanů užívajících doplňky stravy dosáhl podle nového průzkumu rekordní úrovně, přestože u drtivé většiny těchto produktů chybí přesvědčivý vědecký důkaz účinku a u některých se objevují i signály možného rizika. Právě teď navíc vychází nový výzkum naznačující, že tři z nejoblíbenějších doplňků, vitamin D, rybí olej a glukosamin, by mohly u stárnoucího mozku dělat spíš víc škody než užitku.
Člověk

Co skutečně zjistila studie o odpoledním spánku a biologickém věku

Po sociálních sítích koluje tvrzení, že zdřímnutí delší než půl hodiny souvisí s rychlejším biologickým stárnutím. Skutečná čínská studie, na kterou se toto tvrzení odvolává, ale ukazuje mnohem složitější a přesnější obrázek, ve kterém je právě půlhodinové až devadesátiminutové zdřímnutí tou nejlepší, ne nejhorší variantou.
Člověk

Proč majitelé psů stárnou kognitivně pomaleji, podle několika nezávislých studií

Vlastnictví domácího mazlíčka, zejména psa, podle nové analýzy souvisí s výrazně lepším kognitivním výkonem a strukturou mozku, a to natolik, že odhadovaný biologický věk mozku majitelů zvířat vychází až o patnáct let nižší než u lidí bez mazlíčka. Číslo je efektní, stojí ale za to podívat se, na jak velkém vzorku dat vlastně stojí, a co potvrzují další studie.
Člověk

Obličej lže mozku, a mozek mu věří. Co ukázal experiment s hůlkami a stresem

Udržet si úsměv během stresující chvíle dokáže zpomalit tep srdce, i když se člověku vůbec do usmívání nechce. Klasický experiment z roku 2012 to prokázal způsobem, jaký žádná jiná studie předtím nezkusila: účastníkům do úst vložili jídelní hůlky, přinutili je tvářit se šťastně, a přitom jim vůbec neřekli, že jde o výzkum úsměvu.
Člověk

Kartáček jako nástroj pro srdce: co skutečně ukazuje studie o zubech a srdečních chorobách

Pravidelné čištění zubů podle rozsáhlé korejské studie skutečně souvisí s nižším rizikem fibrilace síní i srdečního selhání. Přesná čísla se ale od často citované verze mírně liší a druhá studie, která se v této souvislosti obvykle přidává jako důkaz, ve skutečnosti tvrdí něco jiného, než jak bývá prezentována.
Člověk

Osamělost škodí zdraví stejně jako patnáct cigaret denně, ukazuje rozsáhlá metaanalýza

Kvalita a množství blízkých vztahů rozhoduje o délce lidského života mnohem víc, než by se čekalo. Rozsáhlá metaanalýza publikovaná v roce 2010 v časopise PLoS Medicine ukázala, že slabé sociální vazby zvyšují riziko předčasného úmrtí přibližně stejnou měrou jako kouření patnácti cigaret denně, a novější výzkum navíc odhaluje, proč tomu tak je až na úrovni jednotlivých genů.