Člověk
Člověk
PISA hlásí nejhorší výsledky v historii. Ale měří vlastně to, co si myslíme?
15. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Organizace OECD zveřejnila nejnovější kolo mezinárodního testování PISA a titulky mluví jasně: nejhorší výsledky v historii testu, Spojené státy na svém nejhorším skóre vůbec. Ekonomický experiment starý několik let ale naznačuje, že podobná čísla mohou měřit z podstatné části něco úplně jiného, než jak moc toho studenti skutečně vědí.
Člověk
Estrogen, chromozom X a buňky z těhotenství: proč ženy trpí autoimunitou mnohem častěji
14. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Při autoimunitních onemocněních imunitní systém napadá vlastní tělo, jako by šlo o cizí hrozbu. Nejzáhadnější na tomto jevu je, jak nerovnoměrně postihuje muže a ženy, a nejnovější výzkum ukazuje, že odpověď se skládá z hormonů, chromozomů, buněk zanechaných v těle po těhotenství i poruchy na molekulární úrovni, kterou vědci popsali teprve nedávno.
Člověk
Většina doplňků nemá prokázaný přínos. Ameriku to nezastavilo, teď je bere skoro každý
14. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Podíl Američanů užívajících doplňky stravy dosáhl podle nového průzkumu rekordní úrovně, přestože u drtivé většiny těchto produktů chybí přesvědčivý vědecký důkaz účinku a u některých se objevují i signály možného rizika. Právě teď navíc vychází nový výzkum naznačující, že tři z nejoblíbenějších doplňků, vitamin D, rybí olej a glukosamin, by mohly u stárnoucího mozku dělat spíš víc škody než užitku.
Člověk
Co skutečně zjistila studie o odpoledním spánku a biologickém věku
14. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Po sociálních sítích koluje tvrzení, že zdřímnutí delší než půl hodiny souvisí s rychlejším biologickým stárnutím. Skutečná čínská studie, na kterou se toto tvrzení odvolává, ale ukazuje mnohem složitější a přesnější obrázek, ve kterém je právě půlhodinové až devadesátiminutové zdřímnutí tou nejlepší, ne nejhorší variantou.
Člověk
Proč majitelé psů stárnou kognitivně pomaleji, podle několika nezávislých studií
14. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Vlastnictví domácího mazlíčka, zejména psa, podle nové analýzy souvisí s výrazně lepším kognitivním výkonem a strukturou mozku, a to natolik, že odhadovaný biologický věk mozku majitelů zvířat vychází až o patnáct let nižší než u lidí bez mazlíčka. Číslo je efektní, stojí ale za to podívat se, na jak velkém vzorku dat vlastně stojí, a co potvrzují další studie.
Člověk
Obličej lže mozku, a mozek mu věří. Co ukázal experiment s hůlkami a stresem
13. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Udržet si úsměv během stresující chvíle dokáže zpomalit tep srdce, i když se člověku vůbec do usmívání nechce. Klasický experiment z roku 2012 to prokázal způsobem, jaký žádná jiná studie předtím nezkusila: účastníkům do úst vložili jídelní hůlky, přinutili je tvářit se šťastně, a přitom jim vůbec neřekli, že jde o výzkum úsměvu.
Člověk
Kartáček jako nástroj pro srdce: co skutečně ukazuje studie o zubech a srdečních chorobách
13. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Pravidelné čištění zubů podle rozsáhlé korejské studie skutečně souvisí s nižším rizikem fibrilace síní i srdečního selhání. Přesná čísla se ale od často citované verze mírně liší a druhá studie, která se v této souvislosti obvykle přidává jako důkaz, ve skutečnosti tvrdí něco jiného, než jak bývá prezentována.
Člověk
Osamělost škodí zdraví stejně jako patnáct cigaret denně, ukazuje rozsáhlá metaanalýza
13. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Kvalita a množství blízkých vztahů rozhoduje o délce lidského života mnohem víc, než by se čekalo. Rozsáhlá metaanalýza publikovaná v roce 2010 v časopise PLoS Medicine ukázala, že slabé sociální vazby zvyšují riziko předčasného úmrtí přibližně stejnou měrou jako kouření patnácti cigaret denně, a novější výzkum navíc odhaluje, proč tomu tak je až na úrovni jednotlivých genů.