Studie švédských a britských expertů ukazuje, že dopady kofeinu na lidské zdraví jsou rozporuplné, protože lidé zpracovávají kofein různým způsobem. Jejich vědecká práce publikovaná v magazínu BMJ Medicine však naznačuje, že káva zdraví spíše prospívá, než škodí.

Komu káva prospívá

Výzkumníci z institutu Karolinska a univerzity v Bristolu zjistili, že lidé, jejichž organismus zpracovává kávu pomaleji, mají vyšší hladinu kofeinu v krvi. U těchto pomalých metabolizátorů kávy jsou vyšší koncentrace kofeinu spojeny s nižším objemem tělesného tuku a nižším Indexem tělesné hmotnosti (body mass index, BMI), který porovnává hmotnost lidí vůči jejich výšce. Kromě toho tito jedinci vykazují také nižší riziko vzniku cukrovky 2. typu.

Experti k těmto závěrům dospěli po analýze dat od 10 000 lidí získaných z genetických databází. Zaměřili se na odchylky v genech, které souvisejí s rychlostí, jakou organismus metabolizuje kofein.

Vědci zkoumali geny CYP1A2 a AHR. První řídí metabolismus kofeinu, druhý gen zase reguluje zapínání a vypínání prvního, rozhoduje tedy o naší citlivosti na kofein.

Z výzkumu vyplynulo, že jedinci s odchylkami ovlivňujícími tyto geny mohou zpracovávat kofein pomaleji, což vede k jeho delší přítomnosti v krevním oběhu. Tito lidé zpravidla konzumují méně kofeinu.

Výzkumníci hledali příčinné vztahy mezi genetickými odchylkami, různými typy nemocí, tělesnou hmotností a faktory životního stylu. Jejich data prokázala silnou souvislost mezi množstvím kofeinu, BMI a rizikem vzniku cukrovky 2. typu.

Neobjevil se v nich však vztah mezi hladinou kofeinu v krvi a kardiovaskulárními onemocněními, jako je fibrilace síní, srdeční selhání a mrtvice. To hraje ve prospěch kávy.

Není to ale první zjištění tohoto druhu. „Malé krátkodobé studie už dříve ukázaly, že příjem kofeinu vede ke snížení hmotnosti a tukové hmoty, ale dlouhodobé účinky příjmu kofeinu nejsou známy,“ upozorňují vědci ve studii.

Genová data teď dávají kompletnější obrázek. Naznačují, že lidé se specifickými geny mohou mít z kávy mnohem větší prospěch než lidé bez nich, bez ohledu na to, kolik kávy vypijí.

Rozdíly dané genovou výbavou by mohly vysvětlit, proč káva není prospěšná všem. (Při její větší konzumaci hrozí vysoký krevní tlak nebo vznik úzkostných stavů.)

Vědci se domnívají, že snížení hmotnosti a tukové hmoty určitých jedinců při konzumaci kofeinu může být přičítáno způsobu, jakým kofein zvyšuje termogenezi (produkci tepla) a oxidaci tuků (přeměnu tuků na energii) v těle. Oba procesy hrají klíčovou roli v metabolismu.

Kladné body pro kofein

„Vzhledem k rozsáhlému příjmu kofeinu na celém světě mohou mít jeho metabolické účinky významné zdravotní důsledky,“ napsali vědci ve studii publikované v žurnálu BMJ Medicine.

K lepšímu poznání dopadů kofeinu na lidský organismus je však nutný další výzkum. Zatím jsou nynější výsledky vítězstvím pro zastánce teorie, že káva zdraví spíše prospívá, než škodí.