Čínská robotická laboratoř Ču-žung v sobotu sjela po kolejnicích z přistávací plošiny na povrch Marsu. Říše středu se tak se definitivně stala druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch planety dopravit fungující průzkumné zařízení.

Co víc, bylo to poprvé, co některá země během první mise k Marsu dokázala jeho na oběžnou dráhu umístit družici a současně přistát na jejím povrchu s roverem.

Vědecká komunita zajásala. Nabízí se ale otázka: Jsou čínské ambice ve vesmíru jen vědecké?

Měsíc a Mars jako čínské ostrovy

To, jak Čína bude ve vesmíru postupovat, načrtl už v roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching. V jeho památném projevu nebyla zmíněna věda a spolupráce, ale mocenské cíle a také – konfrontace.

„Vesmír,“ pravil čínský vůdce, „je oceán, Měsíc je ostrov Senkaku (součást japonské prefektury Okinawa, na kterou si dělá Čína nárok), Mars je ostrov Huangyan (Čína o něj vede spor s Filipínami). Pokud nepůjdeme dál, když můžeme jít teď, budoucí generace nám to neodpustí. Pokud ostatní půjdou, převezmou tyto ostrovy. To je dostatečný důvod, abychom se vydali za vesmírným snem.“

Si narýsoval cíl – Čína se nejpozději v roce 2045 stane vedoucí silou ve vesmíru. Předstihne Spojené státy a bude hegemonem určujícím pravidla hry – obdobně, jak to dnes dělá v mořích přiléhajících k čínské pevnině.

Vize, že se Měsíc a Mars stanou spornými ostrovy, naznačují, jaké jsou čínské plány a jak čínská nadvláda ve vesmíru může vypadat. Dá se předpokládat, že Čína bude za hranicí zemské gravitace postupovat obdobně jako na Zemi – například v Africe nebo Latinské Americe – snažit se získat kontrolu nad tamními zdroji, a tím posílit své mocenské postavení. Vesmír přitom nabízí nepřeberné množství strategických zdrojů ve formě energie a surovin, které mohou urychlit ekonomický růst.

Velký skok ke hvězdám

Po osmi letech od památného projevu prezidenta udělala Čína ve vesmíru velký skok.

Přistání její sondy na Marsu následuje poté, co umístila na oběžné dráze základní modul své stálé stanice a ukončila úspěšnou misi na Měsíc, odkud přivezla po 44 letech první vzorky půdy na Zemi.

Potom chtějí Číňané mimo jiné vyslat sondu k asteroidům v roce 2022 a k Jupiteru do roku 2029. Do konce desetiletí chce Čína provozovat raketu schopnou vynášet na orbitu náklady nad 100 tun. Pět let poté plánují Číňané začátek letů opětovně použitelného raketového nosiče. V roce 2040 má létat jejich shuttle na jaderný pohon a ve stejné době chce mít Čína ve vesmíru solární elektrárny.

Do roku 2045 by se z Říše středu měla stát „Říše vesmíru“, která bude využívat zdroje cizích planet, asteroidů i komet a která bude kolonizovat sluneční soustavu.

Chystá se tam čínská státostrana postupovat obdobně jako v Jihočínském moři, anebo ve státech Afriky a Jižní Ameriky?

Doufejme, že jí v tom tvrdá konkurence Amerika a Evropy zabrání.