Příroda

Příroda

Původ fotosyntézy může být starší, než jsme mysleli

Fotosyntéza je proces, na kterém je závislý náš život. Chemická reakce, při níž rostliny využívají vody, oxidu uhličitého a slunečního svitu k výrobě živin, a přitom mimoděk jako odpadní produkt vytvářejí i kyslík, nepřestává fascinovat. Teď badatelé studiem vzácné bakterie nejspíš zjistili víc o tom, jak se bakterie fotosyntéze "naučily" a dospěli k tomu, že fotosyntéza je patrně starší, než jsme tušili.
Příroda

Arktičtí sobi umírají hlady

Prostředí Arktidy dostává zabrat. Kromě požárů na Sibiři a tání ledu dělají vědcům vrásky poslední čísla ze sčítání zvěře na norském souostroví Špicberky. Norský polární institut zjistil, že tam v posledním roce uhynul nebývale velký počet sobů hladem.
Příroda

Pijavice může být domácí mazlíček, byť vám pije krev

Někteří lidé chovají pijavice jako domácí mazlíčky. Jsou parazitickými tvory fascinováni, píše web ScienceAlert.
Příroda

Gigantický shluk řas se vznáší v Atlantiku

Od západní Afriky po Mexický záliv se táhne pás šedých řas. Největší rozkvět mikroskopických organismů na světě zpozorovaly satelity NASA. Je tak velký, že překrývá oceánský povrch. I když jsou pro oceán léčitelské schopnosti řas přínosem, jejich masivní šíření zatěžuje oceánské dno a znečišťuje pláže.
Příroda

Vulkanické minerály by mohly pomoci předpovídat sopečné erupce

Vědci pomocí sopečných minerálů vypočítali, jak dlouho může být magma uloženo v nejhlubších částech sopečných systémů, což by mohlo pomoci při předpovědích nadcházejících erupcí. Jde o vůbec první odhady doby skladování magmatu poblíž hranice zemské kůry a pláště – moho.
Příroda

Grónsko může být do roku 3000 bez ledu

Pokud budou celosvětové emise skleníkových plynů dále růst, Grónsko může být do roku 3000 bez ledu.  Jen do konce tohoto století by mohl ostrov ztratit 4,5 procenta ledu, což by zapříčinilo nárůst mořské hladiny o 33 centimetrů. Jestli bude Grónsko tím, čím je dnes, závisí jen a pouze na nás.
Příroda

Nová sterilizační metoda vymýtila komáry z čínského ostrova

Kritici občas snaze o populační kontrolu či hubení komárů vyčítají, že komáři jsou přece součástí přírodních ekosystémů, a proto plní svou roli. Že to však může být poněkud složitější, ukazuje neslavný komár tygrovaný. Ten je totiž původem z jihovýchodní Asie a celosvětově se rozšířil až v posledním půlstoletí. Je nepochybné, že za to může člověk. Například v USA byl komár nalezen mimo jiné v zásilce importovaných pneumatik. Lze jej tedy považovat za invazivní druh a snaha o jeho limitování je spíše žehlením nepřímého důsledku aktivity člověka. Čínští vědci nyní vyzkoušeli novou kombinaci metod pro redukci populace těchto krvesajů.
Příroda

Parazitická houba udělá z mravenců zombie a pak je usmrtí

Zapomeňte na zombie horory, tyto děsivé scénáře běžně odehrávají v říši hmyzu. Mravenci, můry, kobylky, vosy a stovky dalších druhů hmyzu se pravidelně stávají oběťmi smrtícího parazita, který se zmocní jejich těl. Hmyz začne vykazovat podivné chování a následně je usmrcen. Smrtící houba má například potenciál vyhubit celé kolonie mravenců.