Příroda
Příroda
Proč se v létě drbou velryby? Odpověď vás možná překvapí
8. 1. 2018
|
Jan Toman
Na první pohled by se mohlo zdát, že tak ikonická zvířata jako velryby už před námi neskrývají žádná tajemství. Pozornost lidí – ať už přírodovědců, umělců, nebo velrybářů – poutaly odpradávna a pronikly dokonce i na stříbrné plátno. O jejich tělesné stavbě, fyziologii i zvycích bychom měli vědět první poslední. Teprve nedávno však biologové odhalili, proč se některé druhy velryb v létě sdružují na mělčinách a zdánlivě nesmyslně se otírají o kameny.
Příroda
Vědecká překvapení: Druhy, které se loni objevily i 'vstaly z mrtvých'
5. 1. 2018
|
Šárka Novotná
Ač častěji plní média spíše smutné příběhy o zvířatech na pokraji vyhynutí, sem tam se objeví i radostná zpráva, že odborníci narazili na nové, dosud nepopsané druhy, nebo vítají ty, které považovali za dávno vyhynulé. Loňský rok nebyl na tuto nadílku skoupý.
Příroda
Smrtící houbová choroba ohrožuje hady po celém světě
4. 1. 2018
|
Lenka Dvořáčková
Hadí populace po celém světě ohrožuje potenciálně smrtící houbová choroba. Podle nové studie nejsou proti houbě, která na jejich těle způsobuje léze vedoucí k infekci a následně smrti, imunní žádné druhy.
Příroda
Jak a proč člověk ochočil psa?
27. 12. 2017
|
Jan Toman
Pes není jen nejstarším společníkem člověka, ale také prvním tvorem, kterého si naši předkové ochočili a vyšlechtili podle svých představ. Počátky tohoto úsilí tonou v šeru věků. Rozhodně ale nešlo o jednoduchý proces. Lidé navazovali spojenectví s vlky opakovaně a na mnoha místech, psi se ještě dlouho se svými divokými předky křížili a těsná vazba mezi člověkem a jeho nejlepším přítelem vznikala jen postupně.
Příroda
Seznamte se s 'Drákulou', který sál krev i dinosaurům
26. 12. 2017
|
Jan Toman
Klíště na sobě našel někdy přisáté prakticky každý. Tito drobní roztoči patří mezi nejrozšířenější krvesajné členovce na světě. Už jen pocit, že na sobě člověk hostí parazita, není nic příjemného, o možném přenosu bakteriálních a virových infekcí nemluvě. Jak ale vyplývá z posledních nálezů, "klíšťáci" nejsou žádnou horkou novinkou. Tělíčka zalitá v jantaru dokazují, že klíšťata prosperovala už v druhohorách a ráda si smlsla dokonce i na dinosauří krvi.
Příroda
Na pultech se objevilo první geneticky modifikované jablko. Nehnědne
23. 12. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Po rozkrojení a vystavení kyslíku nezhnědne - první geneticky upravené jablko se dostalo do obchodů. I když zatím jen amerických, kde má svým dlouhotrvajícím "bezchybným" vzhledem motivovat zákazníky k větší konzumaci ovoce a menšímu plýtvání jídlem.
Příroda
Poznejte středoevropské vlky. Kdo jsou, odkud pocházejí a čím se vyznačují?
15. 12. 2017
|
Jan Toman
Vlky buď lidé rádi mají, nebo nemají. Málokoho ale nechávají tyto majestátní šelmy zcela chladným. Na vině je především naše dlouhá společná historie. Z ní na jednu stranu vzešel nejvěrnější lidský společník – pes – ale také obraz vlka jakožto hrozby a nebezpečného škůdce. I proto byl v minulosti nemilosrdně vybíjen. V posledních letech se nicméně začíná blýskat na lepší časy. Areály divokých šelem po celé Evropě rostou a vlky můžeme potkat dokonce i v České republice. O jaké vlky se ale jedná? Kudy se k nám dostali? A co nám mohou sdělit o dějinách vlků ve střední Evropě?
Příroda
Úžasné čínské nálezy převrací náš pohled na pterosaury. Svá mláďata 'piplali' jako ptáci
14. 12. 2017
|
Jan Toman
Pterosauři byli jednou ze tří skupin obratlovců dokonale přizpůsobených aktivnímu letu. Zatímco ptáky a netopýry můžeme potkat i dnes, létající plazi definitivně odešli ze scény spolu s neptačími dinosaury před 65 miliony let. I proto je obestírá aura tajemství, kterou se jen občas podaří prorazit některému paleontologovi.