Příroda
Příroda
Geneticky modifikovaná houba zabíjí komáry. Má pomoci v boji s malárií
4. 7. 2019
|
Radek Chlup
S malárií by se v budoucnu mohlo bojovat i pomocí geneticky upravené houby. Vědci Marylandské univerzity do ní dodali toxin odvozený od pavoučího jedu, a dali jí tak schopnost zabít komáry, jenž nákazu přenášejí. Účinek si úspěšně ověřili v modelové rezervaci v západní Africe.
Příroda
Neviditelné zuby dravce. Pestrosvítivec může pomoci při výrobě nových materiálů
3. 7. 2019
|
Jan Toman
Pestrosvítivec jiskřící. Při vymýšlení českého názvu této hlubomořské ryby se museli taxonomové opravdu bavit. Nejen, že pohádkově znějící zástupce velkoústých připomíná spíše černého úhoře, ale ani s tím jiskřením to není zvlášť žhavé. Na druhou stranu se může tento predátor chlubit nekonečnou trpělivostí, svítící návnadou a obří tlamou plnou ostrých zubů. Spíš než do pohádky by pestrosvítivec zapadl do hororu, nebo alespoň noční můry. Přesto nám možná tento hlubomořský zabiják v příštích letech pomůže s vývojem nových materiálů. Jeho zuby totiž spojují hned několik fascinujících vlastností – tvrdost, ostrost, malou odrazivost a takřka úplnou průhlednost.
Příroda
Kambrické explozi života zřejmě napomohla desková tektonika
1. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Kambrická exploze je všeobecně vnímána jako období, které stojí na počátku planetárního biomu, jak jej dnes známe. Co však pomohlo spustit nárůst komplexního života před víc než půlmiliardou let? Podle nové studie za to mohla paradoxně sopečná činnost. Ačkoliv je aktuální práce především simulací vlivu vulkanismu na klima, její výsledky sedí do jiných známých důkazů z dané éry.
Příroda
Lidský vliv na globální oteplování má kořeny už v polovině 20. století, tvrdí NASA
27. 6. 2019
|
Radek Chlup
Klimatické změny a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jsou jedním z největších problémů současnosti. Je potřeba tento proces zastavit, nebo minimálně dostatečně zpomalit. Tak můžeme lépe učinit, pokud nahlédneme do historie a zmapujeme celkový trend oteplování. NASA se svým novým výzkumem zjistila, že skleníkové plyny a atmosférické částice zapříčinily rizika globálního sucha již na počátku 20. století.
Člověk
Znečištění ovzduší postupuje tělem jako infekce. Může poškodit každý orgán i buňku
20. 6. 2019
|
Radek Chlup
Světová zdravotnická organizace uvádí, že znečištěný vzduch již dýchá devět lidí z deseti, což každoročně vede k úmrtí více než sedmi milionů lidí. Nový výzkum publikovaný organizací CHEST tvrdí, že znečištěné ovzduší má na náš organismus ještě horší vliv než kouření tabáku. Jemné částice se dostávají do krevního oběhu a napadají orgány i buňky. Mohou také ovlivnit funkci genů a zvyšují rizika demence, mrtvice a snížené inteligence.
Příroda
Nejsušší místo světa je muzeem nejstarších meteoritů spadlých na Zem
18. 6. 2019
|
Radek Chlup
Planeta Země je každým rokem bombardována velkým množstvím meteoritů. Není však snadné určit kadenci dopadu v určitém časovém rozpětí, protože většina starých kousků podlehne erozi. V pekelně rozpálené poušti Atacama se ale nachází nejstarší sbírka meteoritů na naší planetě, která pomohla určit míru dopadu v oblasti v časovém rozmezí dvou milionů let.
Příroda
Klimatická změna by mohla ze Sibiře udělat místo vhodné pro lidská sídliště
17. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv asijská část Ruska za Uralem tvoří na 77 procent ruského území, žije na ní paradoxně jenom 27 procent ruského obyvatelstva. Sibiř je notoricky nevlídná, hovorově její jméno často používáme jako synonymum pro třeskuté mrazy. Na konci 21. století by však mohlo být leccos jinak - nová studie si totiž myslí, že klimatické změny by mohly Sibiř podstatně více otevřít lidské populaci.
Příroda
Za poslední dvě staletí vymřelo skoro 600 druhů rostlin
15. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Na rostlinném životě závisí praktický celá pyramida planetárního života. Živočichové jsou na suchozemských rostlinách závislí jak z hlediska produkce části atmosférického kyslíku, tak i kvůli potravě. Masožravci možná do úst nevezmou ani lísteček, ale i jejich přežití závislí na oblibě býložravců v rostlinné potravě. Zatímco úbytek živočichů je přitom dobře zdokumentován i často varovně reflektován, stranou zájmu stojí úbytek rostlinných druhů. Nejnovější studie přitom zjistila, že od počátku průmyslové revoluce je tempo vymírání rostlinných druhů dvakrát větší než právě v případě živočichů.