Příroda
Pod Grónským ledovcem se objevil druhý kráter po dopadu asteroidu
15. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Vědci z agentury NASA objevili pod grónským ledovým příkrovem další potenciální kráter po dopadu asteroidu. Nový útvar se navíc nachází jen 183 kilometrů od kráteru jiného, který byl objeven teprve před několika málo měsíci. Zvyšuje se tak možnost, že Grónsko bylo teprve nedávno svědkem masivní srážky Země s několika kosmickými fragmenty, které mohly napomoct prodloužení poslední doby ledové.
Pruhy divokých rostlin by mohly snížit míru užívaných pesticidů
11. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Používání pesticidů je dnes stejně tak běžné, jako i nepopulární. Nový britsko-švýcarský výzkum ale potenciálně slibuje postřiky snížit nebo dokonce eliminovat. Jeho tajemství spočívá v poskytnutí prostoru přirozeným predátorům bojujícím proti škůdců. Svůj domov přitom mají najít v úzkých pruzích divoce rostoucích rostlin.
Čína naklonovala makaky. Mohli by snížit pokusy na zvířatech
26. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.
Tygři zaskočili ochránce přírody. Jejich počet v nepálské džungli se zdvojnásobil
24. 1. 2019
|
red
Tvrdá opatření proti pytlákům a důrazná ochrana v nepálských národních parcích přinesly skvělé výsledky. Populace tygrů, kterým hrozilo vyhynutí, se v zemi za posledních deset let téměř zdvojnásobila. Nyní tam podle analýzy fotografií žije 235 dospělých šelem, zatímco v roce 2009 jich tam zbývalo jen 121.
Geneticky upravená pokojovka umí čistit ovzduší
20. 1. 2019
|
red
Znečištění vzduchu v domácnostech by mohly pomoci snižovat geneticky upravené rostliny. Vložením králičího genu do obyčejné pokojové květiny dosáhli vědci z Washingtonské univerzity toho, že rostlina dokáže rozkládat chemické látky, jako je benzen či chloroform.
Větší než dinosauři. Seznamte se s lisowiciemi, slony triasu
18. 1. 2019
|
Jan Toman
Když by se na vás koncem triasu řítila třímetrová bestie s vizáží rozzuřeného nosorožce, nejspíše byste ji (tedy, pokud byste zrovna nebrali nohy na ramena) tipovali na dinosaura. Podle nejnovějších objevů ale mohlo jít o docela jiného tvora. Navzdory zažitým představám vás totiž do země nemusel zadupávat tvor z evoluční linie zahrnující dinosaury a ptáky, ale jeden z našich evolučních "bratranců" – savcovitý plaz rodu Lisowicia.
Evropské sucho není podle české studie tak vážné, časem se ale může zhoršit
17. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Česko loni završilo čtvrtý rok srážkového deficitu. Vyšší míra deště a sněžení z počátku nového roku naznačuje, že by se suchem mohl být konec, tedy prozatím. Dle nové české studie pod vedením Martina Hanela z České zemědělské univerzity v Praze však ani sucho z posledních let nebylo tak drastické – alespoň ve srovnání s dřívějšími zaznamenanými suchými obdobími.
Květy z doby dinosaurů. Krytosemenné rostliny jsou nejméně o 50 milionů let starší
13. 1. 2019
|
Jan Toman
Legendární film Jurský park proslul scénou, ve které hrdinové poprvé uvidí dinosaury – obrovské brachiosaury – po příletu na ostrov Isla Nublar. Tomuto výjevu předchází daleko méně působivá, ale z vědeckého hlediska neméně pochopitelná scéna, při které se paleobotanička podivuje přítomnosti dávno vymřelých kapradin. Druhohory přitom byly stejně tak dobou opeřených teropodů, raných ptáků, nočních savců jako explozivního rozvoje krytosemenných rostlin. Zejména o počátcích poslední zmíněné skupiny toho příliš nevíme. Důležité nálezy z Číny, které posouvají stáří krytosemenných rostlin až o padesát milionů let, by ale situaci mohly výrazně změnit.