Příroda
Vědci částečně oživili mozky prasat čtyři hodiny po jejich smrti
23. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Týmu amerických výzkumníků se podařilo redefinovat, jak lze nahlížet na mozkovou smrt. Podařilo se jim totiž buněčně oživit mozky 32 prasat poražených pro potravinářské účely. Zní to trochu jako kdyby výzkumníci z Yale právě vynalezli nesmrtelnost nebo v horším případě zombies - realita je však poněkud přízemnější. Daný výzkum totiž neobnovil ani vědomí ani nemá za cíl záchranu poraněných pacientů.
Kočky na svá jména slyší, ale ignorují to, ukázala studie
18. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Člověk se sice chtě nechtě stýká s mnoha jinými živočichy, nejčastěji však jeho interakce patří dvěma druhům - domácím psům Canis familiaris a kočkám Felis catus. Zatímco psy naši předci domestikovali před 14 až 35 tisíci lety, u koček proběhla domestikace - skoro se u toho pojmu jeden až zarazí - zřejmě jenom pár tisíc let nazpět se šířením zemědělství. Tomu dílem odpovídá i odlišná povaha našeho vztahu k oběma druhům. Například zatímco psi na své jméno až fanaticky slyší, v případě koček je to o něco složitější.
Vědci našli fosilii z dob, kdy měly velryby ještě nohy
16. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Historie evolučních zákrut hovoří jasně - jak delfíni, tak i velryby byli v minulosti obojživelnými tvory. V průběhu let se přeorientovali na mořské prostředí, a končetiny tak u nich přestaly připomínat nám známé zvířecí nohy. Objev fosilií prehistorického velrybího druhu Peregocetus pacificus ukazuje, jak na tuto změnu mohlo dojít.
Zvoní žabám hrana? Podle studie mohou nákazy vést k vymření celých druhů
14. 4. 2019
|
Jan Toman
Může patogen nebo parazit vyhubit svůj hostitelský druh? Podle pouček evoluční parazitologie ne – pokud ovšem nesplní celou řadu podmínek. Ty naneštěstí do puntíku realizují houby rodu Batrachochytrium, které v posledních desetiletích zatápí světovým obojživelníkům. Biologové už nějakou dobu tuší, že chytridiomykózy představují pro naše vzdálené příbuzné vážný problém. Teprve poslední studie však ukázala bojiště mezi houbami a jejich hostiteli v plné nahotě. Batrachochytrium od 70. let 20. století zasáhlo nejméně 500 druhů obojživelníků, přičemž kolem 90 nevratně vyhubilo. Kdo přijde na řadu příště?
Gorily podle nového výzkumu truchlí pro své zesnulé
12. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Truchlení za mrtvé je jedna z věcí, která podle všeobecného povědomí odděluje člověka od zvířat. Mimo jiné totiž předpokládá uvědomění významu smrti i emoce spojené s doceňováním jedince jako člena sociální skupiny. Kupí se však stále větší porce důkazů, že člověk rozhodně není jediný tvor, který oplakává zesnulé. Po slonech a šimpanzech nyní řady truchlících rozšířily zřejmě i gorily.
Plazma v mikrovlnce, 2. díl: Plazma vyrobené z hroznového vína
8. 4. 2019
|
Pavel Vachtl
Vyrobit čtvrté skupenství hmoty je snazší, než se zdá. Stačí k tomu trochu hroznového vína a mikrovlnná trouba.
Vědci poprvé sestavili genom bakterie zcela od nuly
5. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Poprvé v historii se genetikům podařilo vytvořit zcela nový genom živočicha tak, že jej "naprojektovali" jenom v počítači. Výsledkem bylo DNA bakterie, které sice stálo na mustru existujícího živočicha, ale jeho genom byl upraven tak, že šlo o jakýsi "upgrade" původního druhu. Jde o "umělý život"? A má nás takový pokrok děsit, anebo fascinovat?
Neobyčejný příběh ženy, která změnila pohled na šimpanze
3. 4. 2019
|
Šárka Novotná
Jane Goodallová se zvířaty spojila celý svůj život. Zkoumání šimpanzů věnovala desítky let a získala přelomové poznatky. Slavná etoložka dnes slaví pětaosmdesáté narozeniny.