Květiny jsou schopné udělat k nalákání svých opylovačů takřka cokoli. Rozdávají sladký nektar, vypouštějí líbivé vůně a samozřejmě si nechávají narůst pestře zbarvené květy. Všechna tato přizpůsobení jsou nákladná, vytváření některých struktur je ale na samé hranici rostlinných možností. To se týká i tak obyčejných vlastností, jako je například produkce modré barvy. 

V nejbližších letech pravděpodobně přibudou silná zemětřesní. Nový vědecký výzkum, který byl představen na výročním zasedání Americké geologické společnosti totiž ukázal, že častější výskyt silných zemětřesení v posledních sto letech nastal vždy, když Země nepatrně zpomalila svou rotaci. A to se stalo nyní.

Yetti, chemo, mheti, nebo bharmando – to jsou jen některé z přezdívek, kterými himálajské národy nazývají mýtické dvounohé tvory údajně obývající nejodlehlejší místa velehor. Až docela nedávno se vědci pustili do vážného průzkumu údajných pozůstatků mýtického tvora. A výsledky, které získali, přinesly nejedno překvapení.

Pstruhy v tocích, kam vyvěrají čističky odpadních vod, ovlivňují psychoaktivní látky jako antidepresiva, jejichž zbytky se do vody tímto způsobem dostávají. Ryby se méně bojí, což může vést k tomu, že se včas neukryjí před predátory. Ukázal to výzkum fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Zástupci vodňanské fakulty rybářství a ochrany vod nyní výsledky zveřejnili v tiskové zprávě.

Moderní savci se v průběhu své dlouhé evoluce dokázali přizpůsobit nejrůznějším ekologickým strategiím, jak dokazuje neuvěřitelná pestrost jejich zástupců od drobných rejsků až po obří velryby. Ani tak ale nemohou zcela zapřít svou evoluční minulost. Nápadné množství savčích vlastností naznačuje, že jejich předkové museli být nočními tvory.

Mouchy patří společně s hlodavci mezi nejvýznamnější přenašeče chorob. Nyní dokonce vědci zjistili, že nemocí přenášejí mnohem víc, než se dosud předpokládalo.