Pterosauři, okřídlení bratranci dinosaurů, vládli nebi přibližně 150 milionů let. Jejich éru ukončil až před 65 miliony lety pád meteoritu na konci období křídy. Paleontologové se dříve domnívali, že tou dobou žilo už jen posledních pár ptakoještěrů. Nové nálezy ale odhalily, že koncem období křídy na Zemi stále ještě žilo několik linií a druhů pterosuarů.

Příliš zájmu o takzvané superpotraviny, které patří do jídelníčku lidí dbajících o zdravou výživu, ohrožuje jejich kvalitu a množství cenných látek. Z quinoy nebo třeba kawichy se tak kvůli nadprodukci může stát jen další obyčejné "zrní".

Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes. 

Zabíjení nepříbuzných mláďat je v přírodě překvapivě běžné, vyskytuje se hlavně u zvířat, která žijí ve skupinách a rodí mláďata celý rok. Tento typ chování je pro samce výhodný ze dvou důvodů. Odstraní potomka nebo potomků samcových konkurentů, a navíc zabití mláděte obvykle urychlí návrat samice do říje. Tento typ chování byl pozorován u více skupin živočichů. Nyní poprvé i u kosatek.

Jak nás učí pohádka o Červené Karkulce, když zvíře spolkne svou kořist, ještě nemusí mít vyhráno. Pravda, velcí dravci mají ve zvyku svou kořist před pozřením roztrhat. Po zásahu dřevorubce by tak zřejmě Karkulka nevyšla ven z vlčích útrob v původním stavu. U jiných predátorů by ale mohla mít daleko větší štěstí. Vyprávět by mohly hlavně žáby, z jejichž trávicího traktu nezřídka uniknou různé larvy, brouci, ale i malí hadi. O moc lépe na tom al nejsou ani ryby, nebo dokonce ptáci, jejichž trávicím traktem mohou beze skvrnky projít nestrávení plži. I v takovém případě by ale hrdinka dětské pohádky mohla jen tiše závidět pravému přeborníku v přežívání zdánlivě ztracených situací – brouku prskavci.

Golfský proud, který hraje klíčovou roli v distribuci tepla na Zemi, se během posledních zhruba sto let výrazně zpomalil. Podle studie mezinárodního týmu vědců prudí pomaleji dokonce o 15 procent, může za to globální oteplování. Zatím není jasné, jak se to odrazí na celosvětovém klimatu.