Do teplých krajin nelétají jen ptáci, dokážou to i motýli. Na setkání s motýlími hejny není ani potřeba cestovat do Ameriky za monarchy stěhovavými. Hromadné stěhování motýlů je běžné i v Evropě.

Obavy z klimatických změn nejčastěji straší tím, že náš vliv na planetární ekosystém je nevratný. Je to však pravda jenom částečně - stejně jako můžeme skleníkové plyny do atmosféry vypouštět, můžeme jejich dopad i snižovat. Nově to připomíná dvojice prací věnujících se kontroverznímu geoinženýringu, tedy praktice, o které ještě v následujících letech možná uslyšíme povážlivě častěji.

Vznik života představuje jednu z nejpalčivějších otázek moderní vědy a teorií najdeme stovky. V posledních týdnech se nicméně dostalo výrazné podpory jedné konkrétní – možnosti, že život vznikl na rozhraní žhavé zemské kůry a chladného oceánu. Podle nejnovějších geochemických analýz totiž u oceánských zlomů samovolně vznikají aminokyseliny, základní stavební jednotky bílkovin a potažmo těl organismů.

Tvrzení lidové medicíny o tom, že je levandule uklidňující, zmírňuje napětí a navozuje relaxaci, jsou vědecky podložená. Tedy alespoň to tvrdí nová japonská studie, podle níž má čichání linaloolu vyskytujícího se ve vůni levandule na člověka podobné účinky jako valium. Ale bez vedlejších účinků.

Ptačí svět hýří barvami. Třebaže nejsou tak pestrá jako peří, křiklavým zbarvením a zajímavými vzory se u řady druhů vyjímají také vejce. Vajíčka nejbližších žijících příbuzných ptáků, krokodýlů, jsou však bezbarvá. Podobně jsou na tom i vajíčka ještěrů a hadů, želv i hatérií, o ptakořitných savcích nemluvě. Nové objevy ovšem naznačují, že barevná vajíčka nemusí být čistě ptačí výsadou. Srovnatelně pestře mohla být zbarvená i vajíčka jejich příbuzných mezi dinosaury.

V českých lesích je 74 procent porostů jehličnanů a 39 procent listnáčů starších 60 let ve výrazně špatném stavu důsledkem imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých dekádách. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou v úterý projedná vláda. Mnoho těchto porostů má navíc nevhodnou druhovou skladbu. Hodnocení je definované mírou defoliace, tedy relativní ztrátou asimilačního aparátu v koruně stromu. ČR se řadí mezi státy s nejvyšší mírou defoliace v Evropě.