Příroda
Příroda
Samičky vodního dráčka samcům 'kradou geny', aby mohly mít mláďata i bez nich
17. 2. 2018
|
Pavel Pešek
Polyploidie není u rostlin a hub nic nového, u obratlovců je však tento fenomén poměrně vzácný, a proto dosud čeká na důkladnější prostudování. V aktuální studii se vědci podívali, jak to má s geny jedna z unikátních linií samiček axolotlů, která v sobě spojuje genomy tří druhů.
Zpravodajství
Úspěch české vědkyně: Stvořila geneticky modifikované křečky
9. 2. 2018
|
šar
Vědkyně Helena Fulková, které se před několika lety podařilo jako první Češce naklonovat myši, nedávno uspěla v další oblasti. V Japonsku, kde je nyní na dlouhodobé stáži, vytvořila geneticky modifikované křečky. Oznámil to její otec Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd ČR, který je také odborníkem na klonování. Fulková patří do týmu Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky.
Příroda
Boj s cukrovkou může pacientům ulehčit neoblíbená brokolice
8. 2. 2018
|
Pavel Pešek
Objevit nový lék na cukrovku druhého typu, který by neměl vedlejší účinky a vyhovoval by tak všem pacientům, je snem mnoha vědců. Nejblíž se tomu nyní dostala mezinárodní vědecká skupina, která "zázračnou" látku našla v brokolici.
Příroda
Jak se vyvinulo těhotenství? Odpověď našli vědci u vačnatců
3. 2. 2018
|
Jan Toman
Není žádných pochyb, že dlouhý zárodečný vývoj placentálních savců představuje jeden z největších evolučních vynálezů. Zatímco se naši nejbližší příbuzní, vačnatci, musí spokojit s několika málo dny zárodečného vývoje, zárodky placentálů v děloze matky pomalu dozrávají i celé měsíce. Zárodečný vývoj charakteristický tvorbou sofistikované placenty a intenzivní výměnou látek mezi matkou a plodem, který se vyskytuje jen u placentálních savců, dokonce dal celé skupině jméno. Jak se ale dlouhé těhotenství vlastně vyvinulo? Studie zárodečného vývoje u vačnatců naznačuje, že na počátku všeho mohla být agresivní reakce matky na vajíčko – zánět.
Příroda
Rypoši by teoreticky mohli žít navěky, myslí si společnost Googlu pracující na 'nesmrtelnosti'
2. 2. 2018
|
Ladislav Loukota
Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) by dle aktuální mnohaletého pozorování víc než 3000 jedinců svého druhu mohl žít navždy. Přesněji řečeno, vyšší věk u něj neznamená vyšší riziko smrti. Tvrdí to společnost Calico patřící de facto korporaci Google. Jedná se o další práci, z níž vyplývá, že negativní projevy stárnutí nejsou u všech druhů stejné.
Příroda
Tajemství přežití: Jak utéct před gepardem
31. 1. 2018
|
roj
Když dojde na setkání antilopy s gepardem, nemá zpravidla antilopa šanci. Pokud však kořist zvolí správnou techniku útěku, může přežít. Její výhoda je v pomalosti, ukázala nová studie.
Magazín
Hop - a je tu lidoop. A s ním i stále silnější Čína...
30. 1. 2018
|
Lukáš Strašík
Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?
Příroda
Za šíření moru mohly obchodní cesty, ukázala studie
29. 1. 2018
|
red
Jen v 15. století měl mor v Evropě na svědomí 50 milionů obětí. Během tří velkých pandemií pak po světě zemřelo více než 200 milionů lidí. Nová studie potvrzuje, že v jeho šíření hrály zásadní roli obchodní cesty. Dostupnost cestování má podíl na šíření moru i v dnešní době, nemoc totiž stále ještě neřekla své poslední slovo.