Příroda
Příroda
Erupce sedmé kategorie mohou způsobit apokalypsu. Možná ještě během našeho života
Mezi různými druhy katastrof spadají sopečné výbuchy mezi ty nebezpečnější. Jak výmluvně dokazují třeba starověké Pompeje, i docela běžné erupce mohou pod přívalem lávy a popela pohřbít celá města. V posledních letech upoutaly pozornost veřejnosti takzvané supervulkány – sopky, které dokáží při jediné erupci vychrlit přes tisíc krychlových kilometrů materiálu. Navzdory jejich ničivé síle jsou ale výbuchy takovýchto sopek extrémně vzácné. O něco menší erupce, které bychom ale stále mohli zařadit do škatulky "kataklyzmatické", však nastávají daleko častěji. Co o nich vlastně víme a dokážeme je alespoň do určité míry předvídat?
Příroda
LUCA opět ožívá. Vědci znovuvytvořili nejstarší známý život na Zemi
25. 3. 2018
|
Ladislav Loukota
1
Naše planeta byla mladá a ještě doutnala po posledním impaktu pozdního velkého bombardování, když kdesi v oceánech vznikl z anorganických chemických reakcí náš nejstarší společný předek - skutečně živá bytost. Tento hypotetický jednobuněčný organismus dnešní evoluční teorie nazývají Poslední univerzální společný předek alias LUCA (Last Universal CommonAncestor). Vědcům z univerzity v Groningenu se jej však nyní podařilo znovu přivést k životu.
Příroda
Jezera hrají úžasnými barvami. Jak se to stalo?
24. 3. 2018
|
šar
Jezera, jež hrají odstíny od rudé po oranžovou jsou na různých částech zeměkoule, jedno však mají společné. Všechna nabízejí podívanou, z níž se tají dech.
Příroda
Drony objevily utajené superkolonie tučňáků. Čítají 750 tisíc párů
22. 3. 2018
|
Pavel Pešek
Satelitní snímky a průzkum pomocí dronů objevili u severovýchodního výběžku Antarktického ostrova obří, dosud skrytou, kolonie zhruba tři čtvrtě milionu hnízdících párů tučňáků kroužkových. O tom, že v oblasti tučňáci žijí, se vědělo, rozsah kolonií ale odborníky překvapil. Dosud známá populace se tak díky nim více než zdvojnásobila.
Magazín
Budeme oživovat mrtvé, nebo je necháme jako memento?
22. 3. 2018
|
Lukáš Strašík
V pondělí uhynul v Keni Sudán, poslední samec nosorožce severního bílého, nebo chcete-li tuponosého severního. Teď na celém světě žijí už jen dva exempláře tohoto druhu: Sudánova dcera Najin a jeho vnučka Fata. Obě jsou neplodné. Vědci se přesto budou snažit zachránit druh umělou reprodukcí s využitím odebraných vzorků Sudánova spermatu. Má to ale smysl? Mají si lidé hrát na pánaboha?
Příroda
Hluboko pod povrchem Země se zřejmě nachází vodní kapsy
20. 3. 2018
|
Ladislav Loukota
4
Vodu jsme na Zemi zvyklí vídat ve formě řek, jezer a moří na povrchu. Konec konců, nepříliš hluboko pod zemí se nachází naše žhavé planetární jádro, které s představou tekuté vody příliš neladí. Analýza diamantů vyvržených z nitra Země nám však naznačuje, že realita je trochu složitější a pod povrchem se mohou nacházet vodní rezervoáry v tekuté podobě.
Zpravodajství
Uhynul poslední samec nosorožce bílého, zbyly už jen dvě samice. Vymře celý druh?
20. 3. 2018
|
šar
Poslední žijící samec nosorožce severního bílého jménem Sudán uhynul v pondělí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Asi pětačtyřicetiletý nosorožec byl utracen kvůli vážným zdravotním problémům - trápila ho infekce v noze a další potíže. Zvíře patřilo zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Jeho smrt může znamenat vymření celého druhu, naděje je ve vědě.
Příroda
Pravěký archaeopteryx zřejmě mohl létat jako bažant
19. 3. 2018
|
Ladislav Loukota
1
Archaeopteryx je jeden ze symbolů dinosaurů podobných ptákům, přesto jeho letecké schopnosti nebudí příliš důvěru. O tom, zdali slavný archaeopteryx mohl sám létat, anebo jen plachtit, se dlouho vedou spory. Nejnovější práce využívající detailních rentgenových snímků se však staví na stranu toho, že ikonický archeopteryx mohl létat minimálně stejně neohrabaně jako křepelky.