Příroda
Příroda
Tajemství v jantaru: Jak se maskoval hmyz v dobách dinosaurů?
4. 7. 2016
|
Jan Toman
Hmyz je zdaleka nejpočetnější skupinou pozemských živočichů. Jeho roztodivní zástupci slouží tak trochu jako paleta, čeho všeho je možné v evoluci dosáhnout. Jen různé způsoby, pomocí kterých se hmyzí druhy dokážou maskovat, už vydaly na stovky knih. Vyvinout téměř dokonalou kamufláž je jedna věc, ale vyrobit si ji, to je ovšem otázka docela jiná.
Magazín
El Niňo je u konce, střídá ho La Niňa. Bude ještě horší?
1. 7. 2016
|
Hana Dubnová
Mnohokrát skloňovaný klimatický jev El Niňo, který v poslední době způsoboval vysoké změny teplot, nevídaná sucha i povodně, už definitivně skončil. Od extrémního počasí si ale Země neodpočine. Přichází La Nina, která bude v některých oblastech ještě horší.
Příroda
Nakažlivá rakovina: Nepřítel, před kterým není úkrytu
1. 7. 2016
|
Jan Toman
Rakovina zpravidla vzniká mutací některé z buněk daného jedince. Taková poblázněná buňka může začít s nekontrolovatelným dělením a dát základ zhoubnému bujení. Určité typy rakovin se posléze mohou šířit do nových tkání prostřednictvím odtržených skupin nádorových buněk – metastází. Ani zde ovšem děsivě fascinující možnosti rakovinného bujení nekončí. Některé rakoviny se totiž mohou šířit i mezi různými jedinci.
Příroda
Kolikrát se ryby vydaly na souš? Odpověď vás možná překvapí
24. 6. 2016
|
Jan Toman
Přechod živých organismů na souš je považován za jeden z nejdůležitějších momentů pozemské evoluce. Kolikrát k němu ale vlastně došlo? O těch nejznámějších případech – pozemských rostlinách, obratlovcích či předcích hmyzu a několika dalších bezobratlých skupin – nepanují žádné pochyby. Jejich předkové postupně osídlili panenskou pevninu v průběhu prvohor. Otazníky se ovšem vznáší kolem charakteru této invaze.
Příroda
Nalezli v Číně nejstarší dosud objevené mnohobuněčné organismy?
20. 6. 2016
|
Jan Toman
Život na Zemi vznikl asi před čtyřmi miliardami let. Přinejmenším tomu nasvědčují různé nepřímé důkazy. S přímými důkazy – zkamenělinami nejdávnějších organismů – je potíž. Hornin z tak vzdálené minulosti se zachovalo jen málo a z této trošky jen malá část neprošla výraznou přeměnou za vysokých teplot a tlaků.
Příroda
Téměř vše, co jíme, je geneticky modifikované. I to s nálepkou 'bio'
17. 6. 2016
|
Hana Dubnová
Můžeme kupovat jen biopotraviny, pěstovat si vlastní zeleninu a pro mléko si chodit přímo k chovateli, přesto bude téměř vše, co jíme, nějakým způsobem geneticky modifikované. Jíme klony, zeleninu zmutovanou i úmyslně ozářenou radiací a vůbec si to neuvědomujeme. S úpravami totiž začali lidé už před 10 tisíci let.
Příroda
Velikost není všechno: 'Ptačí mozečky' jsou daleko efektivnější než mozky savců
15. 6. 2016
|
Jan Toman
Ptáci jsou schopní neuvěřitelných mentálních výkonů. Není žádným tajemstvím, že se někteří z nich dokážou naučit lidská slova či krátké věty. Krkavcovití pěvci a papoušci toho ale dokáží ještě daleko víc. Naučená slova jen "nepapouškují", ale po svém způsobu dokážou komunikovat s člověkem.
Příroda
Jak pozná můra, do kterého květu pasuje její sosák?
14. 6. 2016
|
Jan Toman
Každý, kdo někdy pozoroval motýly, jak svými dlouhými sosáky vysávají nektar z hloubi květů, se nad touto jejich zvláštní strategií musel pozastavit. Jak mohl podobný zdánlivě překombinovaný způsob obživy vůbec vzniknout? Nejde ani tak o samotné zástupce hmyzu, jejichž srolovaný sosák může dosahovat až několikanásobku délky těla, nebo květy, jejichž kalichy jsou hluboké i desítky centimetrů. Nejpozoruhodnější je koevoluce těchto dvou kreativně soupeřících stran, která vede k tomu, že ústní ústrojí konkrétního druhu motýla přesně zapadá do květů třeba jen jediného druhu rostliny.