Příroda

Na sociálních sítích se z přírodních pryskyřic stává další wellness senzace. Kadidlo má prý fungovat jako léky na klouby, masticha jako ochrana žaludku, myrha jako šetrnější alternativa k běžným protizánětlivým lékům. Jenže mezi tradicí, laboratorním výsledkem a skutečně ověřeným účinkem u lidí je zásadní rozdíl. Právě ten rozhoduje o tom, co je seriózní informace a co jen dobře zabalený slib.

Ztráta kyslíku na pět sekund nezní příliš děsivě. Vždyť dokážeme zadržet dech mnohem déle. Následky by však podle jedné simulace byly zničující. A byly by jiné, než si myslíte.

Naše planeta už nás nedokáže uživit. Lidstvo překročilo únosnou mez. Nejde o populační růst, ale o spotřebu zdrojů, upozornila nová studie výzkumníka Coreye Bradshawa z Flindersovy univerzity v Austrálii.

Na dně Baltského moře se nachází obrovské množství nevybuchlé munice z druhé světové války. Ta se vlivem slané vody postupně rozkládá, což způsobuje únik toxických látek ohrožujících životní prostředí.

Nová studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise naznačuje, že látky obsažené v česneku mohou ovlivňovat metabolismus, zánět i procesy spojené se stárnutím. Výsledky z laboratorních modelů ukazují překvapivý potenciál, ale zároveň vyvolávají otázky, jak se tyto poznatky promítnou do reálné medicíny.

V Evropě byl poprvé potvrzen lidský případ ptačí chřipky typu H9N2. Italské ministerstvo zdravotnictví oznámilo první infekci u člověka 25. března. Podle dostupných informací se pacient nakazil mimo Evropu a virus si přivezl po návratu do severoitalského regionu Lombardie.