Každý, kdo někdy navštívil Řím, musel vzdát hold umění starověkých stavitelů. Největší obdiv kupodivu nevyvolává Koloseum. Obří amfiteátr sice přečkal staletí, ale také je to na něm dost znát. Nevěřícné pohledy vyvolává zejména Pantheon, chrám všech bohů, který přečkal posledních 1900 let takřka bez poskvrnky. V sedmém století jej Římané pouze přestrojili za kostel, v kterémžto stavu vytrval dodnes.

Tým vědců z Washingtonské státní univerzity pod vedením M. A. Khamehchiho prý vytvořil materiál, na němž pozoroval zápornou či negativní hmotnost. Objev, který převzala i řada českých medií, popisovali novináři "fyziku postavenou na hlavu" (noviny The Independent) či něco, co nám "umožní studovat černé díry" (The Telegraph). Ke smůle nadšenců byl však skutečný objev docela jiného a poněkud nudnějšího rázu – médiím totiž z textu vypadlo jedno důležité slovíčko. 

Na robotiku a umělou inteligenci se obecně nahlíží jako na nástroje, které zlepší stav světa – alespoň pokud se nepromění v nástroj armád. Civilní roboti slibují totiž mnohé: od automatizace manuální práce po samořídící vozy. 

Vývoj laserové technologie na první pohled ustrnul na mrtvém bodě. Zatímco jiné futuristické nápady jako genetické úpravy, robotika, umělá inteligence a v poslední době dokonce i znovu obnovitelné rakety či létající auta pádí po ose pokroku stále výrazněji kupředu, s lasery se to má podobně bídně jako s jadernou fúzí. 

Řada věcí, které se před pár desítkami let zdály jako sci-fi, pomalu proniká do našeho každodenního života. Jen v poněkud odlišné formě, než si představovali režiséři původního Star Treku, nebo věhlasní spisovatelé. Nelétáme sice na Mars, natož za hranice sluneční soustavy, zato každý nosíme v kapse počítač – chytrý telefon – výkonnější, než byly všechny podobné stroje za druhé světové války dohromady. Stejně tak nám u plotny neslouží lidem podobní roboti. Různé metody strojového učení a aplikace umělé inteligence se však bouřlivě rozvíjejí a radikálně mění prostředí na internetu.

První "strom na čipu" se podařilo vyrobit inženýrům z Massachusettského technologického institutu. Malé zařízení je analogem stejných procesů, díky kterým ve stromech cirkulují živiny - díky tomu umí "strom na čipu" pasivně přečerpávat vodu po celé dny. Krom studia rostlinných procesů by vynález mohl sloužit i jako zdroj energie.