Šuškanda o tom, že vědci věnující se detekci gravitačních vln objevili něco nového a významného, se po několika týdnech tajností potvrdila. Díky mezinárodní spolupráci se jim podařilo odhalit novou, v pořadí čtvrtou a doposud nejvýznamnější gravitační vlnu.

Na Mezinárodním astronomickém kongresu 2017, který se koná v australském Adelaide, představil v pátek ráno Elon Musk za společnost SpaceX aktualizaci svých plánů na program letu k Marsu. Ačkoliv SpaceX ve vývoji své rakety a lodi daleko nepokročila, upravená vize stojí nohama trochu více na zemi.

Svou vesmírnou stanici na oběžné dráze nebude mít jen Země, ale dočká se jí i Měsíc. Její stavbu společně plánují Spojené státy a Rusko. 

Průlety asteroidů kolem Země patří mezi ostře sledované astronomické události. Co byste však řekli tomu, kdyby kolem naší planety proletěla rovnou hvězda? Údaje z evropské vesmírné observatoře Gaia naznačují, že bychom se podobného průletu mohli dočkat už za pouhého 1,3 milionu let. Ačkoliv bude narušitel od Země vzdálen kolem 16 tisíc astronomických jednotek, pro vnitřní světy může setkání přesto věštit zkázu.

Pozorování Slunce patří mezi disciplíny, které pomohly moderní vědě k jejímu zrodu. Přesto máme stále co dohánět – úhlem našeho pohledu na Slunce je totiž skoro vždy jenom Země. Před dvěma lety se podařilo to pro jednou změnit, když improvizovaný pokus dovolil přeměnit flotilu kosmických sond na aparatury sledující průběh výronu koronální hmoty napříč celou sluneční soustavou. Poprvé v historii jsme tak mohli jev sledovat, jak se šíří napříč planetami.

Při řízeném sestupu v horních vrstvách atmosféry Saturnu zanikla sonda Cassini. Skončila tím její dvacetiletá mise, která vydatně rozšířila naše poznatky o šesté planetě sluneční soustavy. Cassini nám osvětlila především mechanismy saturnské atmosféry a potvrdila očekávání kolem Titanu, nejvýrazněji však pomohla rovněž hledání podzemních mimozemských oceánů – a možná nás tak přiblížila k nalezení mimozemského života. Vybrali jsme pět nejvýznamnějších vědeckých objevů mise.