Dosáhli už lidé maxima dlouhověkosti? Demografický článek spustil mezi vědci bouři
19. 10. 2016
|
Jan Toman
Týden co týden se na stránkách odborných i méně odborných tiskovin můžeme dočíst, že velký průlom v prodlužování lidského věku je na dosah ruky. Výroky, jako že "už dnes mezi námi žijí lidé, kteří oslaví tisícovku", nejsou výjimkou. Zdánlivě tomu nasvědčuje téměř vše – nové lékařské postupy, pokroky v oblasti molekulární biologie slibující přímé zásahy do naší genetické výbavy, chemické látky zvyšující životnost buněk i experimenty na laboratorních zvířatech, jejichž život se prostřednictvím dietetických postupů, genetických manipulací a nejrůznějších chemikálií daří prodlužovat velmi výrazně.
Mohou organismy na cizích planetách 'sklízet' kosmické záření?
18. 10. 2016
|
Jan Toman
Zadožábrý plž Elysia chlorotica zapojuje do vlastního těla části zelených řas a většinu energie získává ze slunce. Parazitičtí korýši rodu Sacculina se v dospělosti mění na husté podhoubí prorůstající a ovládající hostitele. Hlenkovité organismy se po jednobuněčném stadiu svého života spojují dohromady v makroskopické plodnice, nebo pohyblivé "slimáky".
Mumie jako brána do prehistorické epochy: Co už vědci zjistili o Ötzim?
15. 10. 2016
|
red
Mumie, jejíž nález v Jižním Tyrolsku se stal celosvětovou senzací, vydává tajemství dál a dál. Co všechno už díky muži, kterému se říká Ötzi podle místa, kde se našel, vědci zjistili o prehistorické době?
Proč Austrálie leží jinde, než si všichni myslíme
13. 10. 2016
|
Hana Dubnová
Myslíte si, že víte, kde leží Austrálie? Chyba, světadíl s 23 miliony obyvatel leží jinde a každý rok se jeho poloha mění. A ne, to není vtip.
Natěšení čmeláci dokládají, že i hmyz prožívá emoce
12. 10. 2016
|
Jan Toman
Když se na procházce oženeme po vose a ona nám začne zuřivě poletovat kolem hlavy, nemáme většinou žádný problém ji přiřknout určitou emocionalitu. Spíše proneseme něco jako "mrcha jedna naštvaná" a dál se jí nezabýváme. Úplně jiná situace ale nastane, když se odborníci, nebo i laikové, baví o stejném problému na obecnější úrovni.
Co by se stalo, kdybychom se všichni stali vegetariány
12. 10. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Existuje řada důvodů, proč nejíst maso. Někomu vadí zabíjení zvířat, jinému jde o zdravý životní styl. Jak by ale vypadal svět, kdyby se vegetariány stali úplně všichni lidé? Abychom si to mohli představit, vědci vypracovali model světa bez pojídání masa. A jak se ukázalo, pro některé skupiny lidí by to mělo až katastrofální následky.
Uděláme s pomocí želvuščích genů z lidí supermany?
11. 10. 2016
|
Jan Toman
Víte, jaký tvor dokáže "bez mrknutí oka" přežít v rozmezí teplot od – 272 do 151 stupňů Celsia? Že vás žádný nenapadá? A co kdybyste se dozvěděli, že navíc bez problémů rozchodí tlak šest tisíckrát vyšší než na povrchu Země, přežije záření tisíckrát intenzivnější než člověk a nezamává s ním ani pobyt v otevřeném vesmíru?
Do jaké míry jsou lidské sklony k násilí 'zapsané v genech'?
10. 10. 2016
|
Jan Toman
Člověk je nepochybně dosti násilným živočichem. Stačí se podívat na počet obětí nejrůznějších válek, kterých je současná, relativně nedávná, ale i starobylá historie plná. Nejde navíc o nic, co by bylo spojeno teprve se vznikem organizovaných států. Konflikty a půtky se sousedními kmeny jsou typické i pro etnika žijící lovecko-sběračským způsobem života.
Ovlivnit něčí vzpomínky je jednoduché. Stačí k tomu obyčejný rozhovor
8. 10. 2016
|
Hana Dubnová
Mysleli jste si, že vaše vzpomínky jsou jenom dílem vaší paměti? Chyba, druzí na ně mají mnohem větší vliv, než si jsme ochotni připustit.
Vzácného savce ohrožuje plot proti uprchlíkům. Hrozí mu vyhynutí
7. 10. 2016
|
Hana Dubnová
Maďarsko si sice oplocením hranic chrání před příchodem uprchlíků, bariéra ale komplikuje život divoké zvěři. Hrozí kvůli ní vyhynutí mimořádně vzácného savce, kterého žijí na světě už jen zhruba čtyři stovky.
Kdo měl prsty ve více než polovině nedávných vymírání?
6. 10. 2016
|
Jan Toman
O invazních druzích a jejich nezřídka negativním vlivu na lokální ekosystémy toho bylo napsáno opravdu hodně. Některé z nich nemusí škodit vůbec a místní přírodu jen obohatí, zatímco jiné mohou vést až k úplnému rozvratu místního uspořádání. Jedna jejich skupina je ale obzvlášť destruktivní – savčí predátoři. Nejde ale o žádné lvy nebo tygry. Daleko větší paseku dokáží ve zranitelných ekosystémech nadělat "obyčejní" potkani, psi nebo kočky.
Země jako planeta lidí? Omyl, patří spíš rybám
5. 10. 2016
|
Jan Toman
Lidé jsou zvyklí brát Zemi jako "svou" planetu. Stačí ale trochu poodstoupit a tento závěr se ukáže jako přinejmenším předčasný.
Kontroverzní naděje pro neplodné? Dítě se třemi rodiči
3. 10. 2016
|
Hana Dubnová
Když se manželskému páru narodil v dubnu v New Yorku zdravý syn, zapsal se do dějin medicíny. Je prvním dítětem, které má tři rodiče. Je lékařský experiment hraním si na boha, nebo další z nadějí pro páry, které nemohou mít vlastní zdravé děti?