Převratný objev českých vědců: Rh faktor ovlivňuje náchylnost k různým nemocem
10. 2. 2016
|
Jan Toman
Krev není voda. O tom, že je tato životodárná tekutina kolující našimi cévami opravdu unikátní, se mohl přesvědčit každý, kdo ji někdy daroval nebo přijímal krevní transfuzi. Ze záhadné, pro život nezbytné substance se přičiněním lékařů a biologů v průběhu 20. století vyklubala viskózní směs vody, nezbytných živin a krevních buněk – červených i bílých krvinek a krevních destiček.
Dokázal by člověk utéct tyranosaurovi?
9. 2. 2016
|
Jan Toman
Tyrannosaurus rex, dvounohý predátor z období křídy, je celebritou mezi dinosaury. Žádné jiné pravěké zvíře se nedočkalo tolika výtvarných zpracování, nezahrálo si v tolika filmech a nedosáhlo prakticky všeobecné známosti. Někoho možná dodnes děsí scény z Jurského parku, ve kterých obří dravec s tlamou plnou ostrých zubů pronásleduje hrdiny ujíždějící v džípu. Jako by mu dobrých šedesát kilometrů za hodinu nedělalo problém. Tvůrci zjevně usoudili, že tak velké zvíře přeci muselo být neobyčejně rychlé. Jak je to ale s rychlostí tyranosaurů doopravdy?
Nakolik jsou pravděpodobné velké konspirace?
5. 2. 2016
|
Jan Toman
Američané ve skutečnosti nepřistáli na měsíci. Očkování způsobuje autismus. Už dávno je možné vyléčit AIDS nebo rakovinu. To je jen několik málo z rozšířených konspiračních teorií – tedy pokusů vysvětlit určitou událost či praktiku poukazem na skrytou machinaci skupiny mocných osob. Většina populárních konspiračních teorií odporuje nejen důkazům, ale i zdravému rozumu. Na druhou stranu, od aféry Watergate po sledování počítačů tajnými službami, úspěšnější i méně úspěšné konspirace jsou součástí lidských dějin.
Jak vynucené doznání dokáže 'vygumovat' vzpomínky svědků
4. 2. 2016
|
roj
Jsou známé tisíce případů, kdy byli lidé odsouzeni neprávem jen proto, že se k vině z nějakého důvodu přiznali. Vědcům vrtalo hlavou, jak je možné, že v tu chvíli jejich "falešnou" pravdu najednou potvrdila řada svědků.
Opravdu stojíme na prahu objevu deváté planety?
3. 2. 2016
|
Julie Nováková
Nedávno vzbudila velký rozruch zpráva o možné existenci dosud neobjevené planety ve vzdálených oblastech naší soustavy. Kdy můžeme očekávat její potvrzení, pokud se její existence potvrdí, a jak by nová devátá planeta vypadala?
Pomalá a krutá smrt e-mailu. Přelomového vynálezu, který nám ničí život
3. 2. 2016
|
Hana Dubnová
Letos na podzim tomu bude 45 let, co programátor Ray Tomlinson odeslal první mail. Byla to nesmyslná změť písmen, která mu ani nestála za zapamatování. Dnes ročně odchází 77 bilionů mailů. Z běžných a informačně důležitých zpráv se ale zpět vrací do změti písmen, kterou opět nechce nikdo číst.
Fotbalové hřiště jako elektrárna
2. 2. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Pro někoho je fotbal jen neužitečná zábava. V nigerijském Lagosu má ale i bezcílné pobíhání za míčem praktické využití. Originální technologie pod fotbalovým trávníkem dokáže přeměnit kinetickou energii hráčů v elektřinu, která rozsvítí celý sportovní areál.
Demokratizace vesmíru: Nové kosmické závody bez pravidel
1. 2. 2016
|
Zdeněk Gazur
Vesmírné výpravy byly až donedávna v režii jednotlivých států či misí s mezinárodní účastí. Možnosti se ale začínají otevírat i pro zájemce ze soukromého sektoru. Třeba takový satelit bude moci na oběžnou dráhu Země vyslat prakticky každý, kdo na něj bude mít peníze. Vesmírné právo na tento nový trend nepamatuje. To by však z hlediska bezpečnosti mohlo do budoucna znamenat větší než malé množství potíží.
Lidé vedli války už v době kamenné, dokazuje pravěký masakr
1. 2. 2016
|
Jan Toman
V knihách Eduarda Štorcha se násilím nešetří. Lovci mamutů se mnohdy pouští do křížku mezi sebou, ale ještě častěji vedou boje s jinými tlupami pravěkých lidí. Pazourkové nože, oštěpy a sekeromlaty létají vzduchem, až čtenář nabyde dojmu, že je boj o kořist a území prostě v lidské nátuře. O to překvapivější je fakt, že antropologové shromáždili jen málo přímých důkazů násilí mezi různými skupinami lidí doby kamenné.
Kde jsou všichni mimozemšťané? Možná vymřeli dřív, než se stačili rozvinout
31. 1. 2016
|
Jan Toman
Hledání mimozemského života patří dlouhodobě mezi nejpřitažlivější témata. Háček je v tom, že o vzniku a rozvoji života, inteligence a technicky založených civilizací stále nevíme všechno. Kolik je Zemi podobných planet? Povstává život za příhodných podmínek zákonitě, nebo je pravděpodobnost jeho vzniku extrémně nízká? Jak dlouho si různé planety udržují příznivé prostředí?
Evoluční historie pohádek: Vědci odhalili, jaké příběhy jsou nejstarší
29. 1. 2016
|
Jan Toman
Pohádky toho s vědou na první pohled mnoho společného nemají. Leckdo by dokonce mohl pochybovat, jestli je vůbec výzkum ústně tradovaných příběhů k něčemu dobrý. Rázně se tyto spekulace rozhodla utnout dvojice originálních vědců – literární historička a evoluční biolog. Dali dohromady údaje o rozšíření základních typů příběhů a aplikovali na ně metody, kterými se normálně studuje evoluční historie "stromu života". Výsledky předčily všechna očekávání.
Pluto a jeho oceány: Pod povrchem nemrznoucí směs, na povrchu tekutý dusík?
28. 1. 2016
|
Julie Nováková
Trpasličí planeta Pluto se už od loňského léta nachází "v záři reflektorů". Kromě fascinující geologie jejího povrchu se v průběžných výsledcích z dat sondy New Horizons objevují i informace týkající se jeho vnitřní struktury. Mělo Pluto v minulosti podpovrchový oceán kapalné vody? A mohl se udržet až do současnosti?
Znáte příběh vesmírného Titaniku?
27. 1. 2016
|
Pavel Jégl
Amerika před třiceti lety přišla o iluzi, že raketoplány jsou nezničitelné. Chlouba její techniky skončila na dně oceánu – stejně jako "nepotopitelný" Titanic.