Pavouci by zvládli za rok sníst všechny lidi na Zemi
16. 11. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Lidi trpící arachnofobií asi příliš nepotěší zpráva, že podle entomologického průzkumu se nacházejí pavouci ve sto procentech domů a bytů, a to hlavně v koupelnách a ložnicích. Ještě děsivější zpráva ale je, že pokud by pavouci "chtěli", stačí jim k vyhubení celého lidstva pouhý rok. Tak dlouho by jim trvalo, než snědí všechny obyvatele planety.
Vědci odhalili, jak mohou mořské houby 'tkát sklo'. Čeká nás materiálová revoluce?
14. 11. 2017
|
Jan Toman
Zatímco člověk potřebuje k výrobě ze skla agresivní chemické příměsi a teplotu stovek stupňů Celsia, třeba takové mořské houby dokáží vytvářet komplikované skleněné jehličky i za zcela standardních podmínek. Jaké si drží tajemství?
Obří sopky i komíny života: Geologie Marsu ukazuje planetu, která mohla hostit život
13. 11. 2017
|
Ladislav Loukota
Více než půl století panovaly v kosmických agenturách naděje, že bychom na Marsu mohli najít nám podobné formy života. Dnes, po řadě robotických misí, se očekávání podobného objevu na Rudé planetě nápadně zmenšila praktiky na nulu. Hledání života se přesouvá na měsíce Jupitera a Saturnu.
Existuje skutečně závislost na čokoládě?
12. 11. 2017
|
red
Při konzumaci čokolády se uvolňuje dopamin a díky němu se v mozku aktivují stejná "centra odměny" jako po použití jakékoli jiné drogy. Znamená to, že je stejně návyková?
NASA by mohla upravit DNA astronautů letících na Mars
11. 11. 2017
|
Ladislav Loukota
Z aktuálních raketových milníků se může zdát, že nás od cesty k Rudé planetě dělí jenom několik málo let. Vědci americké NASA si to však nemyslí. Elon Musk a jeho SpaceX sice slibují let k Marsu na rok 2024, NASA však mluví nejdříve o druhé polovině 30. let, tedy až za dvě desetiletí. Bude totiž ještě potřeba vyřešit hodně otázek. S jedním z největší problémů – radiací – by však možná mohlo pomoct i genetické inženýrství.
Záhadu ohřevu Enceladu pomohli rozluštit i čeští vědci
9. 11. 2017
|
Julie Nováková
Oceánský měsíc Saturnu, Enceladus, dlouho představoval velkou záhadu. Jak je možné, že i malinký měsíc s průměrem odpovídajícím zhruba délce ČR si pod ledovou slupkou udrží kapalný oceán a má aktivní gejzíry? Teď už na to zřejmě známe odpověď a pomohli ji najít i čeští geofyzikové.
Online seznamky mění strukturu lidské společnosti
8. 11. 2017
|
Ladislav Loukota
Od spuštění první velké internetové seznamky Match.com letos uplynulo 22 let. Existuje tedy už celá jedna generace, která s randěním po internetu přišla více či méně do styku. Mnozí on-line seznamkám přisuzovali zhoubný vliv na mezilidské vztahy, výzkumníci z Essexu a Vídně však přinesli statistické údaje naznačující opak. Seznamky dost možná mění strukturu lidské společnosti doposud nepoznaným, ale pozitivním způsobem.
Bizarní video: Takhle mušle ještě neznáte
7. 11. 2017
|
red
Video zachycující obyčejnou škebli, má na internetu přes šest milionů zhlédnutí. Co je na něm tak fascinující?
Proč nás zatím nekontaktovali mimozemšťané?
6. 11. 2017
|
Jan Toman
Moderní astronomická měření potvrzují, že kolem velké části hvězd v naší galaxii obíhá větší či menší množství planet. Některé z těchto planet dosahují takové velikosti a vzdálenosti od mateřské hvězdy, že by bez problémů mohly hostit život. Ani vznik živých organismů se nezdá být nepřekonatelným problémem. Přinejmenším na Zemi k němu patrně došlo krátce po skončení bouřlivých událostí spojených se vznikem planety.
Jak zní vesmír? NASA vydala unikátní album vesmírných zvuků
2. 11. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Jak zní vesmír? Astronomové z amerického NASA si dali práci, aby před letošním Halloweenem sestavili unikátní seznam zvuků vesmíru. Některé připomínají jako šumění oceánu, většina z nich by se ale zdárně ujala v hororech.
Evropští šavlozubí tygři podle nejnovějšího výzkumu vymřeli až docela nedávno
1. 11. 2017
|
Jan Toman
Zatímco se po Americe šavlozubí tygři proháněli ještě v poslední době ledové, měli vědci dosud za to, že v Evropě své špičáky zatínali do kořistí naposledy před několika miliony let. Analýza mitochondriálního DNA několika evropských zkamenělin ale ukázala, že se i na Starém kontinentě poslední doby ledové přece jen dožili. Nebo se tam jen zpětně rozšířili jejich američtí a asijští příbuzní?
Paleontologové odhalili, jak rostly první stromy. Zapomeňte na letokruhy
31. 10. 2017
|
Jan Toman
Více než čtyři miliardy let připomínaly suchozemské oblasti Země povrch cizí planety. Před zhruba třemi sty padesáti miliony let se původně mrtvá místa změnila – všechny jen trochu příhodné oblasti pokryl příkrov úrodné půdy a zeleně, který pozměnil fungování pozemských ekosystémů směrem k dnešnímu stavu. Stěžejní roli v celém přerodu přitom hrál zejména jeden typ organismů – stromy.
Vědci řeší záhadu: Proč tento jelen olizuje čumák lišce?
29. 10. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Fotografie jelena olizujícího lišku připomíná spíš záběr z disneyovky než reálnou scénu. Od chvíle, kdy se snímek objevil na Twitteru, se přírodovědci dohadují: Proč to jelen dělá? A skutečně se to lišce líbí tak, jak to na první pohled vypadá?