Zvoní žabám hrana? Podle studie mohou nákazy vést k vymření celých druhů
14. 4. 2019
|
Jan Toman
Může patogen nebo parazit vyhubit svůj hostitelský druh? Podle pouček evoluční parazitologie ne – pokud ovšem nesplní celou řadu podmínek. Ty naneštěstí do puntíku realizují houby rodu Batrachochytrium, které v posledních desetiletích zatápí světovým obojživelníkům. Biologové už nějakou dobu tuší, že chytridiomykózy představují pro naše vzdálené příbuzné vážný problém. Teprve poslední studie však ukázala bojiště mezi houbami a jejich hostiteli v plné nahotě. Batrachochytrium od 70. let 20. století zasáhlo nejméně 500 druhů obojživelníků, přičemž kolem 90 nevratně vyhubilo. Kdo přijde na řadu příště?
Nakupování 'léčí': Snižuje stres a osamělost, zvyšuje sebeúctu a pomáhá hubnout
14. 4. 2019
|
Hana Dubnová
Konec špatného svědomí. Nakupování má pro tělo a duši blahodárné účinky – poprvé byl vědecky prokázaný jeho přínos. Mimo jiné zmírňuje úzkost, snižuje stres, zvyšuje sebeúctu a také se při něm dobře hubne…
Dítě ze tří rodičů se poprvé narodilo neplodnému páru
13. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Tři roky po prvním dítěti narozeném "třem rodičům" porodila řecká žena dalšího chlapečka s DNA od tří lidí - stalo se tak na 9. dubna na klinice v Aténách. Je to poprvé, co je kontroverzní technika MRT využita jako alternativa darování vajíček pro neplodné matky. Odborníci jsou zatím k možnostem metody pro tohle specifické využití spíše skeptičtí.
Gorily podle nového výzkumu truchlí pro své zesnulé
12. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Truchlení za mrtvé je jedna z věcí, která podle všeobecného povědomí odděluje člověka od zvířat. Mimo jiné totiž předpokládá uvědomění významu smrti i emoce spojené s doceňováním jedince jako člena sociální skupiny. Kupí se však stále větší porce důkazů, že člověk rozhodně není jediný tvor, který oplakává zesnulé. Po slonech a šimpanzech nyní řady truchlících rozšířily zřejmě i gorily.
První soukromá sonda selhala při pokusu o přistání na Měsíci
11. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Ve čtvrtek kolem 21. hodiny našeho času měla na povrch Měsíce dosednout soukromá izraelská sonda Berešit. Židovský stát se tak mohl stát čtvrtou zemí světa, která vyslala vlastní sondu až na lunární povrch. Namísto toho řídicí středisko krátce před přistáním ztratilo se sondou kontakt a hlásilo selhání hlavního motoru.
Astronomové poprvé vyfotili černou díru! Je vzdálená 55 milionů světelných let
10. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Dnešní den se do historie astronomie i fyziky zapíše zlatým písmem! Astronomové z projektu The Event Horizon Telescope totiž po desetiletí snahy zveřejnili první skutečný snímek bezprostředního okolí černé díry. Na první pohled nemusí rozmazaný objekt působit jako něco dechberoucího. Ve skutečnosti jde o další potvrzení platnosti Einstenovy teorie relativity i příslib budoucnosti astronomie.
Umělá děloha prošla testy na zvířatech, dává šanci předčasně narozeným dětem
9. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Rok co rok se na světě narodí 15 milionů dětí předčasně. Vlivem různých okolností toho číslo v průběhu času roste. Ačkoliv se jenom menší část z nich narodí extrémně brzy, před 30. týdnem těhotenství, lékaři jim doposud nebyli schopni výrazněji pomoct. Blíží se však snad nová metoda, která by mohla pomoct extrémně předčasně narozeným dětem, které se v matčině děloze ohřály jenom na 21 až 24 týdnů.
Plazma v mikrovlnce, 2. díl: Plazma vyrobené z hroznového vína
8. 4. 2019
|
Pavel Vachtl
Vyrobit čtvrté skupenství hmoty je snazší, než se zdá. Stačí k tomu trochu hroznového vína a mikrovlnná trouba.
Tajemství chybějících nosů egyptských soch
7. 4. 2019
|
Hana Dubnová
Nos chybí téměř každé staroegyptské soše. Mohlo by se zdát, že je to důsledek eroze – přece jen památky ze starého Egypta přežily tisíce let a nos jakožto drobná vystupující část těla je logicky také nejkřehčí. Vypadá to však, že sochy byly zbaveny nosů úmyslně.
Sledují nás ufouni? Zoo hypotéza je jenom jednou z možností
6. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Jářku, máme tu dalšího vědce, který se vyjadřuje k mimozemským civilizacím! Tentokrát jde o Douglase Vakocha, který na pařížské konferenci nadhodil, že si nás mimozemské civilizace možná drží ve své zoo. Jako vždy, když se vědecká osobnost vyjadřuje k tématu podobného druhu, zpráva zaujala světový tisk. V praxi jde však přinejlepším o další druh čehosi, co je jenom o trochu poučenější názor než věštění z kávové sedliny.
Vědci poprvé sestavili genom bakterie zcela od nuly
5. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Poprvé v historii se genetikům podařilo vytvořit zcela nový genom živočicha tak, že jej "naprojektovali" jenom v počítači. Výsledkem bylo DNA bakterie, které sice stálo na mustru existujícího živočicha, ale jeho genom byl upraven tak, že šlo o jakýsi "upgrade" původního druhu. Jde o "umělý život"? A má nás takový pokrok děsit, anebo fascinovat?
Neandrtálci byli v nouzi kanibalové, ukázala studie
4. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Kanibalismus je v přírodě poměrně běžnou kratochvílí, velmi špatně se však určují jeho důvody. Nová studie francouzských vědců Albana Defleura a Emmanuela Desclauxe se však možná poprvé dopídila k tomu, proč se skupina neandrtálců před 120 milénii rozhodla ochutnat své "kolegy". Za vše paradoxně mohl odchod předešlé doby ledové.
Neobyčejný příběh ženy, která změnila pohled na šimpanze
3. 4. 2019
|
Šárka Novotná
Jane Goodallová se zvířaty spojila celý svůj život. Zkoumání šimpanzů věnovala desítky let a získala přelomové poznatky. Slavná etoložka dnes slaví pětaosmdesáté narozeniny.