Virtuální realita pro všechny: Soumrak éry televizí a displejů se blíží
1. 3. 2016
|
Jan Horčík
Fenomén virtuální reality nadchnul v 90. letech především počítačové hráče. O dvě dekády ji na scénu vrací globální giganti jako Google či Facebook, kteří mají ambici udělat z ní masovou záležitost pro spotřebitele na celém světě.
Co spustilo rozvoj živočichů? Kyslík to překvapivě nebyl
29. 2. 2016
|
Jan Toman
Před zhruba 540 miliony let prošel život na naší planetě zásadním zlomem. Jako mávnutím kouzelného proutku se v období kambria mezi zkamenělinami začínají objevovat první bezobratlí i nejdávnější předkové obratlovců.
Poodhalené tajemství pádu Mayské říše
27. 2. 2016
|
Hana Dubnová
Dokázali vystavět obří města, rozuměli astronomii a na svou dobu měli dokonale propracovanou politiku. Přesto ve chvíli, kdy do Střední Ameriky dorazili španělští kolonizátoři, byla jejich říše už pár století v troskách a zbytky měst zarůstaly v džungli. Zánik Mayské civilizace stále zahaluje tajemství.
Unikátní objev odhaluje, co se nosilo za biblických králů
25. 2. 2016
|
art
Vzrušující nález si připsali na konto archeologové z telavivské univerzity, kteří objevili několik kusů látky pocházející z časů králů Davida a Šalomouna, tedy zhruba z 10. století př. n. l. Jde o fragmenty z oblečení, tašek, stanů i provazů.
Ďábelský nájemník Údolí smrti: Jak přežívá v extrémních podmínkách?
24. 2. 2016
|
Jan Toman
Cyprinodon diabolis, drobná rybka z příbuzenstva halančíků, je jedním z nejpodivuhodnějších obratlovců na Zemi. Leccos napoví už místo jejího výskytu – Údolí smrti na jihozápadě Spojených států. Komu by nestačilo, že tento vodní obratlovec obývá jedno z nejsušších a nejteplejších míst na Zemi, pro toho má "ďábelský halančík" ještě větší překvapení.
Krade odborné studie, aby k nim mohli studenti. Říkají jí vědecký Robin Hood
24. 2. 2016
|
Hana Dubnová
Zná to snad každý student i výzkumník. Přístup k analýzám v odborných časopisech většinou nestojí pod 30 dolarů (750 korun), takže poctivá příprava na vědeckou práci se pěkně prodraží. Kazašská programátorka a neuroinženýrka Alexandra Elbakyanová se rozhodla s touto praxí zatočit. Vysloužila si za to přezdívku vědecký Robin Hood.
Divoká minulost: Předkové moderního člověka se s příbuznými druhy křížili na potkání
23. 2. 2016
|
Jan Toman
Představa o vývoji lidského rodu jako řady na sebe navazujících druhů, čím dál podobnějších moderním lidem nebo dokonce "dokonalejších", už dávno vzala za své. V posledních statisících až milionech let naší planetu obývalo mnoho různých příslušníků lidského rodu. Tyto druhy a poddruhy se po jejím povrchu šířily, specializovaly a zase mizely.
Co se šíří rychleji než světlo, ale neporušuje Einsteinovu teorii
18. 2. 2016
|
Viktor Skalák
Když Albert Einstein poprvé předpověděl, že šíření světla ve vesmíru je všude stejné, mimo jiné světlu přiřknul konečnou rychlost: 299792458 metrů za sekundu — touto rychlostí obletíte zemi osmkrát za sekundu. To však není celý příběh. Vlastně, pouhý začátek.
Jistoty končí, technologie narazila na své hranice
17. 2. 2016
|
Jan Horčík
Svět kolem nás se rychle mění a dosavadní jistoty mizí v propadlišti dějin. Mezi nimi i slavný Moorův zákon, který až dosud říkal, že výkon počítačových čipů se bude každé dva roky zdvojnásobovat.
Seznamte se s rusingoryxem, vymřelým kopytníkem s kostěnou píšťalou
16. 2. 2016
|
Jan Toman
Paleontologové každou chvíli zdokumentují nový druh vymřelých organismů. Ne všechny ale vzbudí stejnou pozornost. Většinou máme tendenci považovat za zajímavější zástupce prastarých, dávno vymřelých skupin – rybovité bestie, obří členovce nebo třeba dinosaury. Občas se ale objeví opravdová bizarnost z časů sotva minulých.
Věda o zívání: Opravdu je nakažlivé, hlavně mezi ženami
15. 2. 2016
|
Jan Toman
Snad ani nejde vymyslet věc obyčejnější a nudnější než zívání. Proč by se jím proboha měl někdo zabývat? Možná už proto, že zívají téměř všichni obratlovci, od ryb po člověka. Zřejmě tedy půjde o věc velmi důležitou, nebo alespoň související se samotnými základy hlavních tělních funkcí. Přesto je jeho účel pořád trochu záhadou.
Rozplývání se nad mláďaty je otázka přežití. Jde o instinkt
13. 2. 2016
|
roj
Pokud někdo tvrdí, že se nikdy nerozplýval nad roztomilým mládětem, pravděpodobně lže. Není to rozhodně ztráta času, ani projevení slabosti. Má to na nás naopak dobrý vliv. Za naší oblibou rozkošných zvířat a hlavně jejich mláďat stojí hned několik vědeckých vysvětlení.
Přežít bez kyslíku dokážou možná jen 'zombie'
11. 2. 2016
|
Jan Toman
Jedno z učebnicových mouder praví, že všichni mnohobuněční živočichové potřebují k životu kyslík. Některým stačí zlomek jeho normální povrchové koncentrace. Další bez něj dokáží přežít dlouhou dobu. Některé odolná stádia živočichů mohou v bezkyslíkatém prostředí vyčkávat mnoho let. Drobní obyvatelé bezkyslíkatých usazenin a střevní parazité se s tímto životodárným plynem po většinu svého života vůbec nestřetnou.